ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2023:8.C.249.2023.1 Datum: 2023-03-28 Předmět: o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 153 z. č. null/null []
O co šlo: o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 2 nař. vl. )
1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2023 se žalobkyně domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z této částky za dobu od 1. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému zapůjčila dne 3. 3. 2022 částku 15 000 Kč a dne 8. 8. 2022 částku 5 000 Kč, bez domluveného přesného data vrácení zápůjčky. Ještě v roce 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala, aby jí peníze vrátil. To neučinil, ale účastníci zápůjčku alespoň stvrdili písemnou smlouvou, kterou se žalovaný zavázal, že celou ji vrátí do 31. 5. 2023. Ani to však doposud ani zčásti neučinil, ačkoliv ho k tomu žalobkyně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně a upozornila jej, že v opačném případě již přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv jej k tomu soud vyzval.3. Soud účastníky vyzval též k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že i on souhlasí /viz § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Podle § 115a o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání.4. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy o zápůjčce, datované dnem 16. 2. 2023 a podepsané oběma účastníky, vyplývá, že žalovaný, označen jako vydlužitel, a žalobkyně, označena jako zapůjčitel, písemně konstatovali, že žalobkyně žalovanému bezhotovostně (na bankovní účet) zapůjčila částku 15 000 Kč dne 3. 3. 2022 a částku 5 000 Kč dne 8. 8. 2022, a že se žalovaná zavázal žalobkyni tyto částky, tj. celkem 20 000 Kč, vrátit nejpozději do 31. 5. 2023. Z Předžalobní upomínky ze dne 22. 6. 2023 vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky (půjčky) ve výši 20 000 Kč, a to v náhradní lhůtě do 10. 7. 2023, s upozorněním, že v opačném případě bude dluh uplatněn u soudu, což zvýší náklady spojené s vymáháním práva; dopis s touto výzvou byl žalovanému odeslán doporučenou poštovní zásilkou na adresu jeho bydliště (viz záhlaví tohoto rozsudku).6. Na základě takto zjištěných dílčích skutečností soud – po skutkové stránce – dospěl k závěru, že žalobkyně žalovanému v roce 2022 přenechala peněžitou částku v celkové výši 20 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal vrátit do 31. 5. 2023, avšak dosud tak ani zčásti neučinil.7. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vrácení peněz, které žalobkyně žalovanému zapůjčil na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi nimi dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“). Touto smlouvou o zápůjčce žalobkyně (zapůjčitel) přenechala žalovanému (vydlužiteli) zastupitelnou věc (peněžitou částku 20 000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Tuto povinnost vydlužitele žalovaný porušil, protože žalobkyni po čase nevrátil ani část věcí stejného druhu (peněz), které od ní převzal. Dluh se stal v plném rozsahu splatným v dohodnutém čase, tj. dne 31. 5. 2023 (srov. § 1958 odst. 1 OZ) a od následujícího dne (tj. 1. 6. 2023) je žalovaný s plněním v prodlení. Od tohoto dne tudíž byla žalobkyně oprávněna požadovat na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; žalobkyně jej však uplatnila až ode dne pozdějšího (od 1. 8. 2023), čímž byl soud při rozhodování vázán (viz § 153 odst. 2 o. s. ř.).8. Z uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a zákonný úrok z prodlení (v sazbě 15 % ročně) z této částky za dobu od 1. 8. 2023 do zaplacení.9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož k 7. 5. 2013 byla nálezem Ústavního soudu z 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože v současné době neexistuje jiný právní předpis, podle něhož by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 7 836,50 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta ve výši 4 750 Kč /celkem za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. jednoduchá výzva k plnění a 3. sepis žaloby), při sazbě odměny ve výši 1 900 Kč za úkony právní služby uvedené pod body 1. a 3. (podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu), resp. ve výši jedné poloviny této sazby (950 Kč) za úkon uvedený pod bodem 2., za užití § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu/, paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu celkem ve výši 900 Kč (300 Kč x 3) za uvedené tři úkony právní služby a dále - jelikož je zástupkyně žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 1 186,50 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 5 650 Kč/.10. Soud podotýká, že podle jeho názoru žalobkyni (věřiteli obecně) nesvědčí právo na náhradu nákladů, jež vynaložil na sepis výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. advokátem, a to z důvodů rozvedených kupř. v článku: Tichý, J. Jiný pohled na předžalobní výzvu a náklady s ní spojené. Právní rozhledy č. 8/2014, s. 283-288. Avšak s ohledem na § 13 OZ a v tomto směru ustálenou rozhodovací praxi soudů, která vychází z formálního pojetí § 142a o. s. ř. (a na něj navazujících ustanovení advokátního tarifu), soud přiznal žalobkyni i náhradu tohoto nákladu. Přitom zohlednil, že žalobkyně podle obsahu spisu není osobou, při jejíž činnosti (typicky podnikatelské) by pravidelně vznikaly pohledávky anebo pro niž by nabývání a soudní vymáhání pohledávek bylo podnikatelskou činností samo o sobě.11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.12. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.