8 C 362/2022-32 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 3 532 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] se žalovaná podrobila na výzvu Policie ČR odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu a především jiných návykových látek v krvi v [nemocnice], kam byla za tímto účelem služebním vozem žalobce dopravena. Za provedení klinického vyšetření a odběr biologického materiálu uhradil žalobce zdravotnickému zařízení celkem částku 3 393,95 Kč. Co se týče dopravy žalované do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb, kdy bylo k přepravě užito služební vozidlo, nárokuje si žalobce náklady za dopravu ve výši 137,65 Kč. Následně prostřednictvím faktury vyúčtoval žalobce tuto částku žalované. Žalovaná dlužné částky do dnešního dne nezaplatila ani přes výzvu. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 3 532 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalované do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb služebním vozidlem Policie ČR ve výši 137,65 Kč a dále za provedení klinického vyšetření a odběru biologického materiálu žalované ve výši 3 393,95 Kč, provedené v [nemocnice], sídlem [adresa]. Žalovaná se podrobila tomuto vyšetření dne [datum] na výzvu Policie ČR, přičemž z výsledkového listu – toxikologického vyšetření vyplynulo, že byl u žalované zjištěn pozitivní výsledek přítomnosti metamfetaminu, amfetaminu, [anonymizováno] a [anonymizováno] v krvi žalované. Uhrazené částky žalobce vyúčtoval žalované k zaplacení fakturou [číslo] se splatností dne [datum], nicméně žalovaná doposud ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalované tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za odběr a vyšetření biologického materiálu (pouze za test s pozitivním výsledkem), spolu s náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaná tak dosud neučinila, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 8,25 % ročně). Proto soud výrokem I. žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaná od soudního poplatku osvobozena není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.