8 C 53/2023-44 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované vydání plynoměru výrobní [číslo] který je umístěn na adrese odběrného místa [adresa]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobci bylo prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] podán požadavek obchodníka s plynem, společností [anonymizováno] [právnická osoba], jakožto dodavatelem poslední instance, na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodů vypršení lhůty 6 měsíců v režimu dodavatele poslední instance pro nezajištěnou dodávku, s požadovaným datem ukončení [datum]. Žalovaná však přes opakované pokusy neumožnila žalobci provést demontáž měřícího zařízení ve vlastnictví žalobce, proto se žalobce obrátil na soud. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud má za prokázáno, že žalobce žalované oznámil, že obchodník s plynem [anonymizováno] [právnická osoba], který převzal zákazníka (žalovanou) po zániku předchozího obchodníka s plynem [právnická osoba], jako dodavatel poslední instance ke dni [datum], požádal o ukončení dodávky plynu do odběrného místa ke dni [datum], poněvadž došlo k uplynutí šesti měsíční lhůty v režimu dodavatele poslední instance pro nezajištěnou dodávku. Nicméně měřící zařízení nebylo přístupné, proto nastaly účinky ukončení (přerušení) dodávky zemního plynu do odběrného místa. Žalovaná byla výzvou opakovaně vyzývána, tj. výzvou ze dne [datum], zaslanou [datum], a výzvou ze dne [datum], zaslanou téhož dne, aby umožnila demontáž dne [datum] a následně [datum]. Žalovaná v požadované termíny neumožnila provedení demontáže měřícího zařízení, a ani nijak nekontaktovala žalobce ve snaze dohodnout náhradní termín. Proto byl ze strany žalobce učiněn další pokus o demontáž měřícího zařízení, respektive byla učiněna výzva k určení termínu demontáže spojená s předžalobní výzvou, avšak ani tento pokus nebyl úspěšný. Shora uvedená zjištění soud učinil z žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce, oznámení o neoprávněném odběru zahrnující oznámení o demontáži měřícího zařízení včetně podacího archu a podacího lístku, protokolů o neúspěšném pokusu o demontáž a předžalobní výzvy. Žalobce má vůči žalované právo na vydání měřícího zařízení [číslo] které je jeho vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě, tj. v nemovitosti na adrese [adresa]. Při právním posouzení soud vycházel z toho, že žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil dodávku plynu do odběrného místa podle ust. § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení dodávky dosáhnout bez demontáže měřícího zařízení, byla žalovaná opakovaně vyzývána, aby umožnila žalobci přístup k měřícímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalované ust. § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Od [datum] je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikována jako neoprávněná podle ust. § 74 odst. 1 písm. a) a § 74 odst. 4 písm. a) a c). V tomto případě má žalobce právo podle ust. § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. energetického zákona na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřícího zařízení. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřící zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobce. Jelikož žalovaná tak neučinila, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.