11 C 125/2024-59 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 8. 8. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě a ve znění jejích dodatků se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr, až do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit, nejpozději do jednoho roku, kdy začne žalovaný úvěr čerpat. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši až 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání a vrácení do výše sjednaného úvěrového limitu. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 16,90 % ročně a dále poplatky dle platného ceníku. Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, kdy i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo ze strany žalovaného k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, tedy nesplnil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru splatit. Žalobkyně převedla pohledávku z běžného účtu za žalovaným na evidenční účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků a výzvou z 18. 2. 2023 vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky. Posléze došlo k zesplatnění úvěru dopisem z 22. 3. 2023 a vzhledem k tomu, že na výzvu k zaplacení žalovaný nereagoval, domáhá se zaplacení soudně.Dle § 115a o. s. ř., rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a dle názoru soudu lze věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru má soud za prokázáno, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne 29. 4. 2022, včetně dodatku ze dne 1. 7. 2022. Dle této smlouvy měl žalovaný možnost čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, kdy dodatkem byla tato částka navýšena na 40 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků , právnická osoba, . Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 16,90 % ročně.Z výpisu z úvěrového účtu má soud za prokázáno, že žalovaný prostředky od žalobkyně čerpal.Jak vyplývá z úvěrové smlouvy, bod 7. 1. a 7. 2., je žalobkyně oprávněna požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže dojde k tomu, že žalovaný poruší podmínky dané smlouvy.Z historie týkající se čerpání a splácení úvěru žalovaným, vyplývá, že žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, když přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo ze strany žalovaného k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu a žalovaný nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Ze strany žalobkyně došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 22. 3. 2023 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.Jak vyplývá z dopisu z 18. 2. 2023, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, kdy zároveň mu bylo oznámeno, že došlo k výpovědi smlouvy.Pokud žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a kapitalizovaného úroku z prodlení, i v této části je nárok po právu, neboť povinnost k zaplacení této části vyplývá z obsahu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru a všeobecných obchodních podmínek.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). O výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto na základě § 1970 o. z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Provedenými důkazy má soud za prokázáno, že žaloba je činěna po právu, žalovaný čerpal finanční prostředky, které mu byly poskytnuty žalobkyní, nedodržel ujednání smlouvy, přes výzvy žalobkyně k nápravě se takto nestalo, došlo k zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně a vzhledem k tomu, že ani přes upomínky k zaplacení žalovaný na výzvy k zaplacení žalovaný nereagoval, domáhá se žalobkyně po právu zaplacení soudní cestou, když soud zjistil, že žalobkyně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 zák. o spotřebitelském úvěru, kdy náležitě s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného splácen a zcela splatit sjednaný úvěr.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 176 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 779,90 Kč sestávající z částky 500 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.