13 C 136/2024-47 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 35 090 Kč s přísl. Uvedla, že dne 29. 9. 2023 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 40 pravidelných splátkách po 1 150 Kč splatných měsíčně od 20. 10. 2023 spolu se sjednaným příslušenstvím a pro případ prodlení hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou jistiny v částce 30 000 Kč, dlužným úrokem v částce 2 013 Kč, smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 27. 12. 2023 do 4. 2. 2024 v částce 1 280 Kč a smluvní pokutou za opožděné splátky (celkem , hodnota, v částce 499 Kč za každé opoždění) v celkové částce 1 497 Kč.Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně sdělila, že žalovaný předložil výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 07/2023, 08/2023 z pracovního poměru k zaměstnavateli , právnická osoba, IČO: , IČO, , kdy v dané věci byl žalovaný žalobcem mimo jiné prověřen v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, z registru , právnická osoba, , databáze katastru nemovitostí, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl žalobcem učiněn zápis. Žalobkyně žalovaného prověřovala i telefonicky, kdy průměrná mzda byla zjištěna ve výši 25 700 Kč. Schopnost žalovaného splácet a zcela splatit sjednaný úvěr žalobkyně hodnotila na základě listin, kdy se jednalo o dvě výplatní pásky žalovaného za kal. měsíci 07/2023, 08/2023, negativní výpis žalovaného z centrální evidence exekucí, negativní výpis žalovaného z insolvenčního rejstříku, čestné prohlášení žalovaného ohledně jeho závazků, čestné prohlášení žalovaného o výdajích a příjmech, žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru neměl žádnou vyživovací povinnosti. Při posouzení nákladů na bydlení žalovaného vycházela žalobkyně i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kde jsou částky na bydlení vyšší než u bydlení tzv. „u příbuzných“, tedy z částky 13 737 Kč, z výše existenčního a životního minima v částce 4 860 Kč a výše existenčního minima v částce 3 130 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč (ponížený o provizi ve výši 2 500 Kč) a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 1 150 Kč v 40 splátkách splatných měsíčně a zavázala se pro případ prodlení hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky.5. Z potvrzení o transakci ze dne 3. 2. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla převedena částka 27 500 Kč.6. Z potvrzení o transakci ze dne 3. 2. 2024 bylo zjištěno, že zprostředkovateli byla převedena provize ve výši 2 500 Kč.7. Z upomínky ze dne 25. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné splátky.8. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 12. 2023, jejíž součástí je zesplatnění, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od doručení. Totéž potvrzuje podací lístek ze dne 26. 12. 2023.9. Z přehledu bonity smlouvy soud zjistil, že žalovaný neuhradil celkem 3 předepsané splátky v celkové výši 3 450 Kč. Následně po odečtení dlužných splátek zůstala zbylá jistina v částce 28 564 Kč.10. Z předpisu splácení soud zjistil, že žalovaný měl hradit měsíčně splátky ve výši 1 150 Kč.11. Z karty o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný má ověřené příjmy ze zaměstnání ve výši 26 000 Kč a normativní výdaje na bydlení u rodičů, počítáno však v částce 13 787 Kč, životní minimum v částce 4 860 Kč. Žalovaný měl dále úvěry s měsíčními splátkami celkem 2 800 Kč. Rovněž byl žalovaný ověřen v ISIR, KN, CEE.12. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.13. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 1 150 Kč měsíčně v 40 splátkách od 20. 10. 2023, v kteréžto částce je započítán smluvní úrok, a zavázal se uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výplatních pásek a dotazem na zaměstnavatele, kdy výdaje spočítala z normativních nákladů dle statistických dat, a to v reálné výši 20 000 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanému úvěr ve sjednané výši poskytla, žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů úvěr zesplatnila. Následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné jistiny, smluvního úroku a smluvních pokut jak za prodlení ve výši 0,1 % denně, tak v částce 1 497 Kč za prodlení s celkem 3 splátkami.14. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Sjednané smluvní pokuty soud posoudil podle § 2048 o. z. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.15. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., kdy žalobkyně své povinnosti splnila, když úvěr poskytla, povinností žalovaného bylo vrátit obdržený úvěr řádně a včas. Jelikož tak žalovaný neučinil, má žalobkyně právo na úhradu dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, včetně sjednaného příslušenství – úroku kapitalizovaného do prvního dne prodlení v částce 1 280 Kč a následně ve sjednané výši 27,28 % ročně. Rovněž má žalobkyně právo na zaplacení smluvních pokut dle § 2048 o. z. a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 27. 12. 2023 do 4. 2. 2024 v částce 1 280 Kč a za prodlení s úhradou splátek v částce 1 497 Kč. Částka 300 Kč byla poté žalobkyni přiznána jako účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním žalovaného.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 582 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 404 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 090 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.