13 C 178/2024-31 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 27. 10. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě celkové dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč, splatnost poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí.Žalovaný za trvání smlouvy ničeho nehradil a dostal se s úhradou dlužné částky do prodlení, byl žalobkyně informován o výši dluhu a vyzván k zaplacení, na což nereagoval a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a věc lze rozhodnou na základě účastníky předložených listinných důkazů.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 2. 2024 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení žalované částky vůči žalobkyni a dle podacího archu , právnická osoba, ., byla písemnost žalovanému zaslána dne , právnická osoba, . 2024.Z výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 27. 10. 2023 byla na č. účtu , č. účtu, zaslána částka 10 000 Kč.Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta plyne, že takto žalobkyně učinila před schválením úvěru.Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že předmětem byl hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč, se splatností úvěru 26. 11. 2023.Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 27. 10. 2023 úvěrová smlouva, kdy se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr na základě kterého byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč, se splatností do 30 dnů od poskytnutí. Žalovaný na výzvy k zaplacení a předžalobní výzvu nereagoval a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Soud s ohledem na provedené důkazy rozhodl tak, jak se podává ve výroku tohoto rozsudku, tedy, žalovaného zavázal k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, neboť žalobu shledal důvodnou.Po právní stránce právní stav vzniklý mezi účastníky posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona čl. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1, ve vztahu k § 75 zák. o spotřebitelském úvěru, když náležitě posoudila schopnost žalovaného splácet. Úroky z prodlení soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 577 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.