13 C 208/2024-57 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 22 607,36 Kč s přísl. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) dne 21. 4. 2021 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v minimálních měsíčních platbách, dle vyčerpané jistiny. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši, ale řádně jej nevrátil, kdy žalobkyni ani právní předchůdkyni nevrátil ničeho. Proto právní předchůdkyně úvěr dne 30. 7. 2021 zesplatnila. Pohledávka byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni s účinností ke dni 27. 9. 2023, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 20 000 Kč, dlužným poplatkem v částce 600 Kč, dlužným úrokem z jistiny do zesplatnění ve výši 2 007,36 Kč, kapitalizovaným úrokem od 31. 7. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 9 112,95 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 31. 7. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 3 837,61 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení obchodních úroků ve výši 20,79 % p. a. z dlužné jistiny ve výši od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky ve výši 20 600 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 600 Kč, od 28. 9. 2023 do zaplacení.Právní předchůdkyně, jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru, posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom ze sociálních a demografických dat, informací z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdkyně zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu.2. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, když rozhodl bez nařízení jednání, dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., když účastníci s tímto postupem, dle § 101 odst. 4 o. s. ř., souhlasili.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat opakovaně, kdy čerpaná částka měla být vrácena žalovaným do každého 26. dne příslušného měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 54 % ročně, RPSN 70,81 % ročně. Při čerpání 20 000 Kč, byla tedy celková vratná částka 26 526,58 Kč. Rovněž byl sjednán poplatek za každou upomínku v částce 300 Kč. Na doložené smlouvě absentuje podpis žalovaného.4. Z přehledu čerpání soud zjistil, že žalovaný dne 21. 4. 2021 načerpal peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Rovněž z něj vyplývá, že žalovaný prostředky řádně a včas nevrátil, načež byl dne 30. 7. 2021 úvěr zesplatněn.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní dne 15. 2. 2024 vyzván k úhradě dlužné částky do 1. 3. 2024.8. Žalobkyně doložila k výzvě soudu k prokázání úvěruschopnosti přehled ze dne 21. 4. 2021, kdy se má jednat o souhrn obratů na účtu žalovaného. Žalobkyně nicméně ve svých tvrzeních neuvedla, co konkrétně z daného přehledu zjistila rozhodného pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy z tohoto přehledu ani nevyplývá, zdali se jedná o pohyby na účtu žalovaného. S ohledem k tomu, že žalobkyně netvrdila konkrétní skutečnosti, tedy co relevantního z výpisů z účtu zjistila pro závěr, že je žalovaný schopen hradit úvěr ve výši 20 000 Kč, soud dané výpisy k důkazu neprovedl.9. Soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla na základě smlouvy ze dne 21. 4. 2021, č. , hodnota, peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, které žalovaný čerpal 21. 4. 2021. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet formou minimálních měsíčních splátek podle reálné výše čerpaných prostředků spolu se sjednaným obchodním úrokem ve výši 20,79 % p. a. Žalovaný od čerpání peněžních prostředků žalobkyni ničeho neuhradil. Čerpaná částka byla následně zesplatněna ke dni 30. 7. 2021. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.10. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.11. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.14. S ohledem na shora provedené dokazování má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla řádně uzavřena smlouva o úvěru neboť dle názoru soudu s ohledem na absenci podpisu na smlouvě a při absenci jiných skutečností prokazující konkludentní uzavření smlouvy, není možné dovodit souhlas žalovaného s navrhnutou smlouvou, kdy soud neshledal ani vůli žalovaného být smlouvou vázán tak jak vyžaduje § 1740 o. z. Prostředky ve výši 20 000 Kč tedy byly žalovanému poskytnuty žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní bez právního důvodu, a proto soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena dle § 1879 a násl. o. z., a úrok z prodlení byl uplatněn v souladu s § 1970 o. z., v návaznosti na § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky bez právního titulu, je povinný tyto vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení v daném případě představuje částku 20 000 Kč, tedy částku, která byla žalovanému poskytnuta, kdy žalovaný tuto nevrátil ani přes výzvu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit tuto částku a zákonný roční úrok z prodlení ode dne následujícího po dni do kterého měl žalovaný, dle výzvy k plnění, peněžní prostředky žalobkyni vrátit, tedy do 1. 3. 2024.16. Ve zbytku žalobu zamítl, jako nedůvodnou.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 750,90 Kč, přičemž tato částka představuje 76,9 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 824 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 607,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.18. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.