17 C 19/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 616 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22. 6. 2020 (dále jen „smlouva“) dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná nezaplatila cenu dodaného plynu za období od 30. 11. 2021 do 9. 7. 2022 ve výši 5 616 Kč (faktura číslo , hodnota, ze dne 2. 8. 2022, splatná dne 19. 8. 2022, ve spojení s opravnou fakturou číslo , hodnota, ze dne 19. 8. 2022).Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání, přičemž dospěl k tomuto skutkovému závěru:Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 5.616,00 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná nezaplatila cenu dodaného plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , dle smlouvy za období od 30. 11. 2021 do 9. 7. 2022 ve výši 5.616,00 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 2. 8. 2022, splatná dne 19. 8. 2022 ve spojení s opravnou fakturou č. , hodnota, ze dne 19. 8. 2022).Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodaného plynu a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodaného plynu. Protože žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ani po opakovaných upomínkách nesplnila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400,00 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600,00 Kč představující 300,00 Kč za každý ze dvou úkonů dle ustanovení § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.O lhůtách k plnění bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.