20 C 235/2024-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 27 970,92 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy k účtu č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, ze dne 4. 4. 2022. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , k úvěrovému účtu č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po 1 137 Kč, tedy do 25. 3. 2025. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně spolu se Sazebníkem. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Z bankovního výpisu z účtu č. , č. účtu, má soud za prokázané, že žalovaný dne 4. 4. 2022 úvěr ve výši 30 000 Kč vyčerpal. Dále z upomínky ze dne 29. 6. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných splátek v částce 8 367,82 Kč. Z dopisu ze dne 6. 9. 2023 se pak podává, že žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení dluhu ve výši 11 293,17 Kč, kdy byl zároveň vyrozuměn, že pokud tak neučiní, bude celý úvěr ke dni 25. 10. 2023 zesplatněn. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu v částce 30 771,73 Kč. Tato mu byla zaslána dne 16. 11. 2023, což dokládá potvrzení podání.4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 27 970,92 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2022. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 4. 4. 2022 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 571 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 119 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 970,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.