20 C 388/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 190 769,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne 26. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, konkrétně Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 230 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet prostřednictvím 108 pravidelných měsíčních splátek s tím, že bude rovněž platit sjednané poplatky a úrok ve výši 14,90 % p.a. Žalovaná však nedostála svým povinnostem, když se dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a poplatků. Žalobkyně proto ke dni 31. 10. 2022 úvěr zesplatnila. Pohledávka je tak tvořena jistinou úvěru v částce 187 944,81 Kč, smluvním úrokem z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 12 085,89 Kč, smluvními poplatky ve výši 2 825 Kč, úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 30. 5. 2023 ve výši 13 047,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 200 030,70 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Po celou dobu řízení zůstala nečinná. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, tedy Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace splátek č. , tel. číslo, , na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 230 000 Kč, která jí byla zaslána na bankovní účet, respektive částky 95 348,04 Kč a 124 507,84 Kč byly poskytnuty na úplnou úhradu dluhů žalované (tj. ve prospěch bankovních účtu daných společností, u nichž měla žalovaná závazky) a zbývající částka 10 144,12 Kč pak ve prospěch bankovního účtu žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala půjčenou částku vrátit spolu s pojištěním a roční úrokovou sazbou 14,90 % p.a., a to formou pravidelných 108 měsíčních splátek ve výši 4 263,91 Kč. Tato skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet konsolidace půjček ze dne 26. 8. 2019 a z výpisů z úvěrového účtu. Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala schopností žalované úvěr řádně splácet, což dokládají vyžádané bankovní výpisy, listina označená jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a žádost o úvěr. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Proto došlo ze strany žalobkyně v souladu s ujednáním obsaženým v odst. 13 a 14 produktových podmínek žalobkyně, jež jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy, k zesplatnění celého úvěru ke dni 31. 10. 2022, o čemž byla žalovaná obeznámena dopisem ze dne 2. 11. 2022, který jí byl zaslán dne 3. 11. 2022. Toto skutkové zjištění vyplývá ze všeobecných produktových podmínek žalobkyně a z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 11. 2022. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 31. 5. 2023.4. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 190 769,81 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 8. 2019 poskytnutém žalobkyní, konkrétně co do částky 187 944,81 Kč jistině úvěru a co do částky 2 825 Kč smluvním poplatkům. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 230 000 Kč. Zároveň se vzniklý právní poměr řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z ust. § 86 odst. 1 ve vztahu k ust. § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalované splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalované úvěr poskytla. Sjednané pojištění se řídí § 2758 a násl. o. z., kdy podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 27. 8. 2019 úvěr ve sjednané výši poskytla, respektive převážná část úvěru byla užita na úhradu dluhů žalované a zbývající výše byla žalované vyplacena. Žalovaná však shora specifikované dlužné částky neuhradila a dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky, včetně smluvně ujednaného úrokového navýšení ve výši 15 % ročně, vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 446,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 631 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 190 769,81 Kč sestávající z částky 8 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 120 Kč ve výši 5 695,20 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.