20 C 429/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 535 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž toto vozidlo nemělo v období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den (tj. celkem za 219 dní), kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady na upomínání ve výši 300 Kč.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, v období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 (tj. 219 dní), přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 14 235 Kč spolu s náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč nezaplatil, ač byl k tomu žalobkyní vyzván výzvou ze dne 24. 11. 2022. Žalovaný byl dopisem žalobkyně opakovaně upomenut k úhradě dlužné částky (upomínka ze dne 1. 3. 2023 a 30. 3. 2023) a následně byl vyzván k zaplacení i ze strany společnosti spravující pohledávky žalobkyně prostřednictvím výzvy ze dne 9. 5. 2023. Nicméně dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 4. 7. 2023.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona, přičemž v případě vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 tento činí 65 Kč/den. Součástí příspěvku jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala na základě doručení výzvy se stanovanou lhůtou k jejich úhradě.Soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 535 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.