20 C 468/2023-47 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 640 Kč s příslušenstvím. Žalobní požadavek odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 3. 9. 2020 smlouvu o nájmu bytu, na základě které užíval byt č. 16 nacházející se v přízemí domu na adrese , adresa, , jehož vlastníkem je žalobkyně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020, kdy výše sjednaného nájemného činila 5 886 Kč měsíčně. Žalovaný předmětný byt ve stanovené lhůtě nevyklidil a užíval jej i nadále po skončení nájmu bez právního titulu, tj. od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021, aniž by za užívání žalobkyni vše řádně uhradil. Žalobkyně si tak nárokuje částku 5 886 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za měsíce červen a červenec 2021, která odpovídá výši sjednaného nájemného. Dále žalovaný neuhradil vyúčtovanou částku za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 4 861 Kč a za období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 8 931 Kč, a dále za služby, které nejsou předmětem vyúčtování (správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), a to za měsíce červen a červenec 2021 částku 76 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud má za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 9. 2020 smlouvu o nájmu bytu č. 16 v přízemí domu č.p. , adresa, , a to na dobu určitou v délce tří měsíců počínaje 1. 10. 2020. Nedílnou součástí předmětné nájemní smlouvy byl evidenční list. Žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 5 886 Kč měsíčně. Dále se zavázal platit zálohově služby poskytnuté v souvislosti s nájmem bytu ve výši 2 894 Kč měsíčně, která rovněž zahrnuje zálohu na služby spojené s užíváním bytu (správa vodoměrů) ve výši 38 Kč měsíčně. Shora uvedená zjištění soud učinil z nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 3. 9. 2020 a evidenčního listu bytu ze dne 3. 9. 2020. V řízení bylo též prokázáno, že žalovaný po skončení nájmu dále byt užíval až do 31. 7. 2021, přičemž za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 žalobkyni za užívání bytu nezaplatil ničeho, kdy dluh za užívání bytu za toto období činí 11 772 Kč. Po provedeném vyúčtování poskytnutých služeb za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 činily celkové skutečné náklady 13 429 Kč (vyjma správy vodoměrů) s tím, že žalovaný uhradil na zálohách celkem 8 568 Kč. Žalovaný tak dluží za služby spojené s užíváním bytu 4 861 Kč. Dále po provedeném vyúčtování poskytnutých služeb za období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 činily celkové skutečné náklady 23 211 Kč (vyjma správy vodoměrů) s tím, že žalovaný uhradil na zálohách celkem 14 280 Kč. Žalovaný tak dluží za služby spojené s užíváním bytu v uvedeném období 8 931 Kč. Za služby spojené s užíváním bytu (správa vodoměrů) dluží žalovaný za měsíce červen a červenec 2021 celkem 76 Kč. Tyto dlužné částky žalovaný neuhradil ani přes výzvu ze dne 2. 6. 2023, zaslanou 5. 6. 2023. Výše uvedená zjištění soud učinil z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 31. 7. 2021, z opisu karty úhrad nájemného z bytu, vyúčtování služeb za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 a za období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 a z výzvy ze dne 2. 6. 2023.4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 25 640 Kč s příslušenstvím odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání předmětného bytu po skončení nájemního vztahu v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 11 772 Kč (tj. 2 x 5 886 Kč), ceně služeb poskytnutých v souvislosti s nájmem bytu za užívání předmětného bytu za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 4 861 Kč a za období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 8 931 Kč, a dále služeb spojených s užíváním bytu - správa vodoměrů v období červen a červenec 2021 ve výši 76 Kč (2 x 38 Kč). Za uvedená období po skončení nájemní smlouvy tedy náleží žalobkyni podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. částka odpovídající bezdůvodnému obohacení, které na straně žalovaného vzniklo tím, že užíval předmětný byt bez právního důvodu včetně služeb s tím spojených. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení vycházel soud z ust. § 2295 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, příp. s placením úhrady za užívání bytu a služeb spojených s užíváním bytu, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 139,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 282 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 640 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč.6. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.