22 C 151/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, domáhala na žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, . Dále požadovala , částka, jako náklady na upomínání.2. Soud zjistil ze smlouvy č. , tel. číslo, ze dne , datum, , že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, uzavřela se žalovaným (to bylo prokázáno listinou o verifikační platbě) téhož dne v elektronické podobě smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Z dodatku ke smlouvě č. , tel. číslo, ze dne , datum, se podává, že tato smlouva byla změněna. Na základě smlouvy a jejího doplňku byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, se splatností do , datum, v částce , částka, . Jistina úvěru byla smluvně úročena 40,56 % ročně.3. Listiny čerpání úvěru 1 – 5 prokazují, že žalovaný postupně peněžní prostředky převzal, avšak jistinu dluhu řádně a včas ve lhůtě splatnosti dle tvrzení žalobkyně nesplatil.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným vč. příslušenství byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , ve znění přílohy, jak se podává z této listiny, ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu ze dne , datum, a potvrzení o jeho odeslání (to současně prokazuje výši nákladů na odeslání ve výši , částka, ). Zároveň jím byl žalovaný žalobkyní upomenut o zaplacení do , datum, .5. Na předžalobní upomínku (již má soud za doručenou žalovanému, jak se podává z předžalobní upomínky a dokladu o doručení) dle tvrzení žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v tehdy platném znění („o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění („z. s. ú,“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 z. s. ú, (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka, v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela s žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu (viz shora), na jejímž základě poskytla postupně žalovanému částku , částka, . Tu se jí žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit spolu s fixním úrokem (viz též výše). Žalovaný však svůj závazek porušil a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částky (tj. úvěrovou jistinu a úhrady) shora specifikované. Předmětná pohledávka byla pak postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Zároveň byl vyzván k zaplacení dopisem do , datum, v ceně poštovného , částka, .18. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z. s. ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal.19. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Z tvrzení žalobkyně však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z. s. ú, a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).21. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dle jím vyplněného předloženého dotazníku a nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků. Z vágních tvrzení žalobkyně nelze dovodit, jakými listinami přesně byla úvěruschopnost žalovaného posouzena, a jaké konkrétní údaje z nich zjistil, a to včetně potvrzení o příjmech žalovaného ze zaměstnání, jak vyžaduje ustálená judikatura. Žalobkyně se potom jednání soudu dne , datum, nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena v tomto směru soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.22. Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).23. Z vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobkyně totiž žalovaného vyzvala k zaplacení mj. dlužné jistiny do , datum, , avšak marně. Dne , právnická osoba, . 2023 se již žalovaný nacházel v prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z uvedené částky.24. Soud ještě dále žalobkyni přiznal právo na příslušenství pohledávky ve výši , částka, jako prokázané náklady na jednu účelnou výzvu k zaplacení po splatnosti celého dluhu dle § 513 o. z., tedy jako náklady spojené s uplatněním pohledávky.25. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odmě