22 C 84/2024-57 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je žaloba o bezdůvodné obohacení ve výši , částka, s přísl. na základě toho, že žalovaný užíval bez právního důvodu nemovitosti pozemek , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. , Anonymizováno, – rodinný dům a pozemku , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitosti“), a to v období , datum, – , datum, à , částka, , tj. 7 celých měsíců a 30 dnů ve výši , částka, a období , datum, – , datum, à , částka, , tj. 6 celých měsíců a 10 dnů. V prvním období byl žalobce vlastníkem ideálního podílu o velikosti ¼ nemovitostí, od , datum, již výlučným vlastníkem.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Bránil se tím, že k užívání nemovitosti, již užíval v žalovaném období výlučně on sám, měl právní titul, a to platně uzavřenou nájemní smlouvu se svým strýcem , jméno FO, na dobu neurčitou. Nerozporoval tvrzení o vlastnictví nemovitostí žalobcem, jak je shora uvedeno.3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný v období , datum, - , datum, výlučně užíval nemovitosti- pozemek parc. č, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, – rodinný dům a pozemku , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitosti“) a že žalobci za to ničeho nehradil.4. Z kupní smlouvy ze dne , datum, a výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se stal vlastníkem ideálního podílu o velikosti ¼ nemovitostí od , datum, a od , datum, jejich výlučným vlastníkem.5. Z dalších provedených důkazů soud nevycházel pro nadbytečnost (rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, , obrana žalovaného ze spisového materiálu téže spisové značky ze dne , datum, , předžalobní upomínky a obálky k ní). A konečně soud neprovedl důkaz odhady nemovitostí k , datum, p. , právnická osoba, k nemovitostem a pronájmu k nim v obci , adresa, , neboť neprokazují výši obvyklého nájemného v žalovaných obdobích, a navíc se týkají nemovitostí ve zcela jiném technickém stavu (jde prima facie o nově rekonstruované objekty).6. Z odborného vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že objekt není způsobilý k pronájmu, prokazuje vážné vady a na realitním trhu, aniž by byl kompletně zrekonstruován, obchodovatelný. Cenu obvyklého nájemné v žalovaných obdobích byla stanovena na částku , částka, měsíčně.7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).8. Ustanovení § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného.9. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.10. Soud uzavřel, že žalovaný výlučně užíval nemovitosti v žalovaných obdobích. Žalovaný se sice bránil tím, že měl k nim uzavřenou platnou nájemní smlouvu, k důkazu ji však nepředložil, ani neoznačil jiný důkaz k jejímu prokázání. Jednání se nezúčastnil a zmeškal tak pro sebe možnost být v tomto směru poučen soudem. Proto soud uzavřel, že neunesl břemeno důkazní v tomto ohledu a žádný právní titul k užívání nemovitostí mu nesvědil. Žalobce byl přitom v období , datum, – , datum, Kč vlastníkem ideálního podílu o velikosti ¼ nemovitostí a v období , datum, – , datum, již jejich výlučným vlastníkem. Žalobci za to žalovaný žádnou úplatu neposkytl, jak tvrdil žalobce.11. Z provedeného dokazování však zároveň vyplývá, že nemovitosti byly vzhledem ke svému žalostnému technickému stavu v žalovaných obdobích reálně na nemovitostním trhu nepronajatelné, činivši výše jejich obvyklého nájmu , částka, . Žalovaný tudíž nezískal na úkor žalobce žádné obohacení, které by byl povinen žalobci vydat. Pro podrobnosti soud odkazuje na ustálenou judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4184/2018, ze dne , datum, ).12. Protože je žaloba nedůvodná, soud ji zcela zamítl.13. Soud ke zjištění výše bezdůvodného obohacení žalovaného vyžádal od , právnická osoba, odborné vyjádření s náklady , částka, . Ty jako hotové výdaje kanceláře přiznal výrokem III. a podle výsledku řízení (viz dále) je přikázal uhradit žalobci podle § 148 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV).14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava účasti na jednání). , právnická osoba, z hotových výdajů žalovaného (náhrady poštovného) ve výši , částka, za vyjádření k žalobě podle § 137 odst. 1 o. s. ř.