25 C 145/2023-57 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 055,12 Kč s příslušenstvím. To vše s odůvodněním na mezi právní předchůdkyní žalobkyně bankou , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným uzavřenou smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly pro žalovaného vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru. Nedílnou součástí byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, , právnická osoba, podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Na základě předně citované smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání , Anonymizováno, , a že na běžném účtu bude mít minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a dále, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný v rozporu se svým smluvně převzatým závazkem překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Původní věřitelka proto poskytování kontokorentního úvěru zrušila a nepovolený zůstatek z běžného účtu ve výši 6 255,12 Kč dne , datum, převedla na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a žalovanému umožnila jeho splácení ve sjednaných splátkách společně s příslušenstvím – úrokem a poplatky za vedení úvěrového účtu, jejichž výše byla stanovená Sazebníkem. Z důvodu nikoliv řádného splácení dlužné částky úvěru původní věřitelka celou dlužnou částku dopisem ze dne , datum, k témuž dni zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě částky v celkové výši 8 055,12 Kč. Z důvodu, že žalovaný tuto částku nezaplatil, jistina se dle žalobkyně dále úročila úrokem stanoveným pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše citované Smlouvy byla ze strany původní věřitelky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně zaplaceno ničeho. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 6 255,12 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 373,76 Kč, úroků z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 255,12 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky ve výši 8 055,12 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 55,12 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne , datum, .Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ke kterému se žalobkyně řádně dostavila a navrhovala žalobě vyhovět.Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to zejména Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , Žádostí o povolení debetního zůstatku ze dne , datum, , Kartou klienta, Výpisem z úvěrového účtu žalovaného, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Potvrzením o výši příjmu žalovaného, Platební historií žalovaného, Oznámením o vyčíslení dluhu ze dne , datum, , Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , Úrokovým lístkem, Sazebníkem platným od , datum, , , právnická osoba, podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, Potvrzením o úplatě a Dohodou o úplatě.Z výše citovaných listin má soud předně za prokázáno, že žalovanému byl s ohledem na mezi původní věřitelkou - bankou , Anonymizováno, IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným uzavřenou Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne , datum, a Žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku ze dne , datum, poskytnut úvěr s výší úvěrového rámce (limitu) 5 000 Kč, který byl veden původní věřitelkou na běžném účtu žalovaného č. , č. účtu, . Z platební historie žalovaného soud zjistil, že úvěr byl co sjednané výše žalovaným vyčerpán. K jeho splacení (byť částečnému) žalovaným však nedošlo.Žalobkyně rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, prokázala, že žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, a to ve lhůtě nejpozději do , datum, .Pokud se týká skutečnosti, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně (dále též „banka“) při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , tuto žádost hodnotila v souladu s jejími platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování, v rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze , Anonymizováno, a další. Dále vycházela z potvrzení o příjmu ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od , datum, na dobu určitou (do , datum, ) zaměstnán jako dělník/řemeslník ve společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , kdy výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední měsíc činila 15 921 Kč, výše hrubého příjmu žalovaného za posledních 7 měsíců činila 181 272 Kč, a že výše čistého příjmu žalovaného za posledních 7 měsíců činila 131 196 Kč, dále že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, a že s žalovaným nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 35 000 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávn