25 C 252/2024-29 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím ve výši , částka, . Celkem se žalobkyni zavázal vrátit částku , částka, formou pravidelných týdenních splátek po , částka, . První splátka nabyla splatnosti sedm dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, kdy žalobkyni zaplatil pouze částku , částka, . Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné tak, že vycházela z žalovaným označených příjmů a výdajů, kdy výši příjmů a jejich perspektivu si ověřovala z dokladů o pobíraných příjmech žalovaného (výplatnic) a pracovní smlouvy. Dále provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla, kontrolu náhledu do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonickou formou, kontrolu platební historie žalovaného u žalobkyně, vyhodnocovala aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z terénu od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kdy prováděla i kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila a navrhovala žalobě v plném rozsahu vyhovět s odkazem na soudu přeložené listinné důkazy.Ze smlouvy účastníků č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se v postavení úvěrující zavázala žalovanému v postavení úvěrovaného poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal splatit formou 60týdenních splátek po , částka, . Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit částku , částka, . , adresa, , Anonymizováno, Kč byla žalovanému předána při podpisu smlouvy. Z přehledu plateb žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný neplatil splátky úvěru řádně a včas. Z evidenční karty žalovaného soud zjistil, že před poskytnutím úvěru žalovaný žalobkyni označil výši svého příjmu částkou , částka, a výši měsíčních výdajů částkou , částka, , přičemž takto označený příjem a jeho perspektiva do budoucna byly řádně ověřeny výplatnicemi žalovaného a pracovní smlouvou. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru nejpozději ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovému stavu věci: Žalobkyně (v postavení úvěrující) se na základě dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru zavázala žalovanému (v postavení úvěrovaného) poskytnout úvěr ve výši , částka, oproti závazku žalovaného poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím (úrokem), formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši , částka, . Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit částku , částka, , z toho , částka, na jistině, , částka, na úroku, , částka, na poplatku za zpracování úvěru a , částka, za hotovostní inkaso splátek. Z přehledu plateb žalovaného soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši, na který však vrátil (zaplatil) pouze , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného způsobem, kdy mimo jiné vycházela z jeho reálných příjmů a výdajů, kdy příjmy a jejich dlouhodobost si ověřila z dokladů o příjmech a pracovní smlouvy.Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“).V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú. dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Svůj závazek ze smlouvy žalobkyně splnila, když žalovanému dne , datum, úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni v plném rozsahu zazaplatil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.