25 C 327/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 965 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem vozidla RZ , SPZ, , o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 2 665 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.Žalovaný se k věci samé v průběhu řízení nevyjádřil.Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili a soud dospěl k závěru, že lze ve věci rozhodnout bez nařízení jednání.Z výzvy ze dne , datum, se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 2 965 Kč ve lhůtě nejpozději do 60 dnů jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla RZ , SPZ, , o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady na uplatnění činily 300 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, byl ze strany žalobkyně opakovaně upomenut k úhradě dlužné částky, což prokazuje upomínka ze dne , datum, a ze dne , datum, .Žalobkyně současně v řízení prokázala, že ve snaze předejít podání žaloby, zasílala žalovanému taktéž předžalobní výzvu ze dne , datum, .Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit , Anonymizováno, (, právnická osoba, ) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , Anonymizováno, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Při zjišťování údajů vychází , Anonymizováno, z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 prováděného Ministerstvem dopravy.Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 965 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.