32 C 128/2024-56 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 18. 9. 2017 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu o kontokorentním úvěru k účtu č. , č. účtu, , na základě které poskytla žalované kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná kontokorent čerpala, ale peněžní prostředky řádně a včas nevrátila, ke dni 5. 11. 2020 činil účet záporný zůstatek ve výši 14 942,13 Kč. Právní předchůdkyně k tomuto dni úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně postoupila pohledávku na společnost , právnická osoba, , a.s., která zanikla fúzí sloučením se žalobkyní.2. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a to tak, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výši svých příjmů a výdajů, přičemž žalobkyně přezkoumala tvrzení o výši příjmech z výpisu z účtu žalované.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Z návrhu smlouvy o kontokorentním úvěru k účtu č. , č. účtu, ze dne 15. 9. 2017 a z akceptace smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 18. 9. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala splácet spolu s úrokem 18 % ročně.6. Z přípisu ze dne 2. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu neplacení zesplatnila žalované úvěr ke dni 5. 11. 2022.7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, ze dne 30. 10. 202 soud zjistil, že k tomuto dni zůstatek činil -14 942,13 Kč.8. Z doplnění žádosti o kontokorentní úvěr k účtu č. soud zjistil, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná uvedla že její příjmy činí 13 000 Kč a výdaje 2 500 Kč. Výši příjmů a výdajů právní předchůdkyně ověřila z výpisu z účtu, jak soud zjistil z tohoto výpisu. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž lustrovala žalovanou v rejstříku SOLUS, jak soud zjistil z tohoto výpisu.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a , právnická osoba, se dohodla na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , č. účtu, za žalovanou, postoupení bylo žalované oznámeno.10. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost , právnická osoba, zanikla fúzí sloučením a její jmění přešlo na žalobkyni.11. Výzvou ze dne 19. 9. 2023 žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 20. 9. 2023, jak soud zjistil ze sdělení , právnická osoba, .12. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:13. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet s úrokem 18 % ročně. K 5. 11. 2020 činil zůstatek na účtu částku -14 942,13 Kč, kterou žalovaná nevrátila. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované tak, že vyšla ze žalovanou uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výpisu z účtu žalované a z výpisu z rejstříku SOLUS. Právní předchůdkyně žalobkyně a , právnická osoba, se dohodla na postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedeného důvodu, přičemž uvedená společnost zanikla fúzí sloučením se žalobkyní. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením dluhů vyzvala žalované k vrácení zbytku dlužné částky a následně žalované vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaná zbytek dluhu neuhradila.14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:15. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Žalobkyně tak má právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši a zaplatit úrok ve sjednané výši. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 942,13 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.