32 C 53/2024-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 10. 8. 2017 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 96 pravidelných splátkách po 2 673,44 Kč splatných měsíčně od 22. 9. 2017 spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale úvěr splatil pouze částečně, zbylou část úvěru žalovaný nevrátil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 25. 1. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala tak, že informace od žalovaného ověřila v interních a externích databázích, zejména BRKI a NRKI, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR.2. Žalovaný ve věci nevyjádřil.3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 673,44 Kč v 96 splátkách splatných měsíčně včetně sjednaného pojištění. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Celková částka k zaplacení činila 238 515,78 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu ze dne 28. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč dne 10. 8. 2017.6. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že k uvedenému dni činil nedoplatek na úvěru částku 84 533,49 Kč na jistině, 4 386,39 Kč na smluvním úroku, 5 074,21 Kč na úroku z prodlení 5 438,56 Kč a splatné poplatky na pojištění částku 2 100 Kč.7. Z potvrzení o příjmu ze dne 10. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřila, že příjem žalovaného činí 18 350 Kč měsíčně. Z vyjádření k procesu posuzování úvěruschopnosti pak soud zjistil, že žalovaná dále zkoumala i výdaje žalovaného, tak, že nahlédla do systémů BRKI A NRKI tak, že externí splátky činí 1 625 Kč, interní splátky pak 250 Kč.8. Z oznámení ze dne 27. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu nesplácení dlužný úvěr zesplatnila, přičemž oznámení bylo odesláno dne 30. 1. 2023, jak soud zjistil z podacího archu.9. Výzvou ze dne 28. 7. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 31. 7. 2023, jak soud zjistil z příslušného podacího archu.10. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:11. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 673,44 Kč měsíčně v 96 splátkách od 22. 9. 2017, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši a vrátil pouze část úvěru. Ke dni 28. 6. 2023 činil nedoplatek na úvěru částku 84 533,49 Kč na jistině, 4 386,39 Kč na smluvním úroku, 5 074,21 Kč na úroku z prodlení 5 438,56 Kč a splatné poplatky na pojištění částku 2 100 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů úvěr nejprve zesplatnila a následně vyzvala žalovaného k vrácení zbytku dlužné částky a následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný zbytek dluhu neuhradil.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:13. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně tak má právo na vrácení zbylé části poskytnutých peněžních prostředků se sjednaným příslušenstvím.14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován ke dni 28. 7. 2023.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 180,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 466 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 633,49 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 640 Kč ve výši 3 074,40 Kč.