6 C 146/2024-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 16 727,40 Kč, sestávající z jistiny ve výši 14 997,71 Kč, poplatků za pojištění ve výši 132,69 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (2x 300 Kč za 1 měsíc vymáhání) a smluvní pokuty ve výši 997 Kč (oddíl: Důsledky nesplácení úvěru a podkapitoly odst. 7.1 ÚP). Stanovení těchto poplatků bylo stranami smluvně sjednáno. Na odůvodnění těchto svých žalobních požadavků uvedla, že dne 30. 9. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, na základě, které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 15 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dohodu, na jejímž základě následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat (prostřednictvím kreditní karty) peněžní prostředky až do výše 150 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna výše v odůvodnění rozsudku specifikované částky, a to včetně sankcí, které byly pro případ prodlení s vrácením peněžních prostředků mezi stranami rovněž dohodnuty.Po právní stránce byl vztah mezi žalobkyní a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 757 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 15 % ročně. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost a nesplnila svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Proto žalobkyně využila dohodnuté možnosti uplatnit vůči žalované peněžní sankce – ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 727,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.