6 C 152/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit jí z důvodu nikoliv řádného plnění smlouvy spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalovaným uzavřela dne 25. 5. 2020 částku 17 393,93 Kč s příslušenstvím. Žalovaný z celkových 20 000 Kč, které mu byly na základě úvěrové smlouvy žalobkyní poskytnuty dluží 17 393,93 Kč na jistině. Žalobkyně přitom uplatnila nárok na přiznání zákonné úroku z prodlení od 15. 12. 2023 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 25. 5. 2020 smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností v délce 72měsíčních splátek po 514 Kč, splatných vždy 15. dne v měsíci. Úroková sazba byla ujednána ve výši 23 % p. a., Žalovaný však nedodržel ujednané splátky, a proto žalobkyně odstoupila s ohledem na prodlení žalovaného a úvěr ke dni 9. 11. 2023 zesplatnila. Žalovaný dluží na jistině částku 17 393,93 Kč. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval, jak soud zjistil z citovaných upomínek a výzev a tvrzení žalobkyně.Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit, vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení jak peněžní částky 17 393,93 Kč a dále na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 393,93 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.