6 C 23/2024-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne 26. 5. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedl, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, ze dne 17. 11. 2007 na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně ve 53týdenních splátkách jednak poskytnutou peněžní částku 10 000 Kč, jednak peněžní částku 6 960 Kč (tzv. souhrnný poplatek). Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně (7 980 Kč), přičemž na jistině půjčky a souhrnném poplatku zůstal dlužen 8 980 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným, včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 17. 11. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet týdenními splátkami, přičemž peněžní prostředky byly úročeny příslušnou roční úrokovou sazbou. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně dluh na jistině vyčíslil částkou 8 980 Kč.Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného ke dni 31. 12. 2013 (dále jen „o. z.“). Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel splnil svou část závazku, když žalovanému jako dlužníkovi předal peněžní částku 10 000 Kč. Žalovaný svůj závazek, spočívající v povinnosti vrátit právnímu předchůdci žalobkyně převzatou peněžní částku a vedle toho i peněžní částku 6 960 Kč (jedná se ve své podstatě o úrokové navýšení stanovené pevnou částkou - viz. § 121 odst. 3 o. z.) řádně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 658 o. z.). Soud tak zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak jeho příslušenství v podobě smluveného úrokového navýšení (podle § 121 odst. 3 o. z.) i zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 517 odst. 1 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 517 odst. 2 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 163/2005 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 980 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.