6 C 412/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 983,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaný v období od [datum] do [datum] v odběrném místě – objekt [adresa], ulice [anonymizována dvě slova], [obec] svévolně odebíral plyn z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou 11 983,19 Kč, přičemž součástí žalované částky byl i jednorázový poplatek za zjištění neoprávněného odběru ve výši 726 Kč představující náklady spojené s výjezdem na odběrné místo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžní částky 11 983,19 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] s tím, že její splatnost stanovila na den [datum]. Žalovaný k výzvě žalobkyně ničeho neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy plynu, dne [datum] v odběrném místě v objektu [adresa], ulice [anonymizována dvě slova], [obec], přerušila dodávku plynu, jež byla do té doby žalovanému do tohoto odběrného místa dodávána na základě smlouvy s příslušným obchodníkem s elektrickou energií [právnická osoba] K přerušení dodávky a pokusů o demontáž elektroměru došlo z důvodu prodlení s placením dluhů za odebranou elektrickou energii. Žalovaný přesto v následujícím období elektrickou energii na výše uvedeném odběrném místě odebíral, a to až do [datum], kdy žalovaný odevzdal byt pronajímateli. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/200 Sb., (dále jen energetického zákona) a dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, neboť tato podle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“. Tato právní úprava zakládá dodavateli plynu nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 odstavce č. 10 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci plynu. Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 11 983,19 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v minulosti na odběrném místě odebíral na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. [příjmení] tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení výše uvedené částky, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají její odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktury ze dne [datum] s tím, že stanovila splatnost faktury na [datum]. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 983,19 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.