13 C 345/2025-43 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených dodávkách plynu právní předchůdce pohledávky , právnická osoba, , uzavřel dne 27. 5. 2022 s žalovanou smlouvy a dodával žalované elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese , adresa, , obě komodity. Žalovaná neuhradila cenu za dodanou elektřinu za období od 29. 5. 2022 do 2. 11. 2022 v částce 9 151,1 Kč, dle faktury č. , hodnota, a za dodávku plynu za fakturační období od 9. 6. 2022 do 10. 11. 2022 ve výši 13 793,62 Kč, dle faktury č. , hodnota, .Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení žalované částky, neboť žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny a plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a sdružených dodávkách plynu uzavřených dne 27. 5. 2022, což má soud za prokázáno z těchto uzavřených smluv mezi právním předchůdcem pohledávky , právnická osoba, a žalovanou. Za fakturační období od 29. 5. 2022 za odběr elektřiny představuje dlužná částka po odčtení záloh 9 151,1 Kč a pokud jde o plyn, tak za fakturační období od 9. 6. 2022 do 10. 11. 2022 představuje dlužná částka po odečtení záloh 13 793,62 Kč, což má soud za prokázáno příslušnou fakturou.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Dle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených dodávkách plynu zavazuje výrobce nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenou regulací. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo následně po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek právo na zaplacení ceny elektřiny a plynu a žalovanému vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny a plynu. Protože žalovaná tak neučinila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku, když žalovaná nereagovala na upomínky, které jí byly zaslány, a to předžalobní upomínka z 18. 11. 2024, která dle podacího lístku byla žalované zaslána dne 18. 11. 2024 a další předžalobní upomínka stejného data. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou cenu elektřiny a plynu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením dle § 1879 a násl. o. z., jak vyplývá a soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2024 má soud za prokázáno, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno tímto dopisem, když písemnost byla žalované zaslána dne 18. 11. 2024, jak plyne z podacího lístku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 491 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 918 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 944,72 sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb. (§ 15 a. t.) z částky 400 Kč za úkon právní služby realizovaný po 1. 1. 2025, tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř., splatná k rukám advokáta.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.