13 C 372/2025-60 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovaný došlo k uzavření smlouvy o úvěru, konkrétně smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka dne 25. 11. 2019. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit formou splátek. Žalovaný však porušil své závazky ze smlouvy plynoucí, neboť byl s úhradou měsíčních splátek opakovaně v prodlení, což mělo za následek ukončení poskytování úvěru a jeho zesplatnění ke dni 30. 10. 2024.Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru 10 533,99 Kč, poplatku 2 164 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 2 454,39 Kč a 650,51 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Soud proto ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalující stranou.Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a , Jméno žalobkyně, . jako postupníkem vyplývá, že tato byla mezi stranami uzavřena dne 17. 2. 2025. Dle seznamu postoupených pohledávek byla též postoupena pohledávka za žalovaným.Z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že takto právní předchůdkyně žalobkyně učinila vůči žalovanému dopisem z 27. 2. 2025.Dle podacího lístku , právnická osoba, ., byla písemnost žalovanému zaslána dne 11. 3. 2025.Výzvou k plnění vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu vůči ní, a to dopisem ze dne 3. 6. 2025, když dle podacího lístku , právnická osoba, ., byla písemnost žalovanému zaslána dne 3. 6. 2025.Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka, vyplývá, že mezi , právnická osoba, . a žalovaným byla tato uzavřena dne 25. 11. 2019, kdy banka žalovanému poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit formou 84 splátek ve výši 1 833,39 Kč měsíčně.Z dopisu ze dne 2. 10. 2024 se podává, že žalovanému bylo oznámeno, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 30. 9. 2024 z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek.Z výzvy soudu žalobkyně stran doložení jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétní zjištěné informace byly právním předchůdcem žalobkyně ověřovány, bylo soudu sděleno a předloženo, že banka vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, které verifikovala, konkrétně z příjmu 11 094 Kč s tím, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný, celkový příjem domácnosti představuje částku 50 000 Kč a nemá žádné vyživovací povinnosti, banka provedla výpočet disponibilních zdrojů žalovaného, když žalovaný uhradil stran úvěru částku 132 247,50 Kč, a to formou splátek, kterých zaplatil přes 50. Tyto skutečnosti byly ověřeny ze žádosti o úvěr z výpisu z běžného účtu a platební historie úvěru žalovaného.Po právní stránce byla věc posouzena dle smlouvy o úvěru, dle § 2395 a násl. o. z.Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když soud má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 v návaznosti na § 85 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy náležitě s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet a zcela splatit spotřebitelský úvěr o čemž svědčí i shora uvedená skutečnost, že žalovaný úvěr řádně hradil, když žalovaným bylo zaplaceno přes 50 splátek úvěru.S ohledem na shora provedené dokazování a zákonná ustanovení, shledal soud žalobu po právu a zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky, jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně příslušenství – úroku z prodlení, dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 697,99 Kč sestávající z částky po á 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.