20 C 31/2025-28 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným u zdejšího soudu dne 19. 3. 2025 domáhal vydání rozhodnutí soudu, kterým bude žalovanému stanovena povinnost platit žalobci výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně ode dne 1. 3. 2025 vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, ze dne 5. 8. 2024 byl svěřen do péče žalobce, dne 2. 2. 2025 však odešel k bývalému příteli své matky, protože mu otec neposkytoval dobré podmínky pro život, nedával mu jíst, neměl žádné soukromí, ignoroval jej a vyhodil mu vybavení do školy. Dále uvedl, že je studentem prvního ročníku na SŠ lodní dopravy a technických řemesel v , adresa, , obor kuchař. Náklady pro zajištění jeho potřeb činí měsíčně 4 000 Kč za jídlo, hygienické potřeby a běžné denní potřeby, navštěvuje ortodoncii, potřebuje pořídit brýle a nové boty na praxi, které mu otec vyhodil, náklady na pořízení školních potřeb odhaduje ve výši 1 500 Kč – 2 000 Kč. Žalovaný je zaměstnaný u firmy , právnická osoba, – , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, Matka má stanovenou výši výživného v částce 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním došlým soudu dne 25. 4. 2025 tak, že nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznává, neboť žalobce byl ze studia na SŠ lodní dopravy a technických řemesel v , adresa, , obor kuchař, pro dlouhodobou neomluvenou absenci vyloučen dne 31. 3. 2025. Není rovněž pravdou, že by žalobci nedával jíst. Jídla bylo doma vždy dostatek, žalobce je zletilý a je schopen si jídlo z lednice sám podat a ohřát. Plné soukromí nebylo možné žalobci zajistit, neboť žalovaný bydlí se svojí přítelkyní v bytě 1 + kk o výměře cca 50 m2, v němž je pokoj přepažen sádrokartonovou stěnou. Školní potřeby žalobci nevyhodil. Dne 5. 2. 2025 žalobce vyzval, aby si školní potřeby vyzvedl, žalobce tak však neučinil. Své osobní věci, školní pomůcky, obuv a brýle tak žalobce u žalovaného zanechal. Žalobce žije zahálčivým životem a jeho jednání je v rozporu s dobrými mravy. Dne 4. 3. 2025 byl žalobce vyzván k případné dohodě o výživném a jeho výši za předpokladu, že bude řádně navštěvovat školu a věnovat se studiu. To však neučinil a studia zanechal. Pro nezájem žalobce tak bylo jeho studium ukončeno.3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. , spisová značka, ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že soud schválil dohodu rodičů žalobce, podle níž se žalobce svěřuje do péče otce (tj. žalovaného) a matka žalobce je povinna platit na žalobce výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 8. 2024 k rukám otce vždy do každého 15. dne daného měsíce.6. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce od žalovaného začátkem února 2025 odešel.7. Z odpovědi Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 22. 2. 2023 do 10. 4. 2023 a nastoupil k zaměstnavateli , právnická osoba, – , adresa8. Z potvrzení , právnická osoba, – , adresa, ze dne 9. 4. 2025 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za měsíce říjen 2024 až březen 2025 činí 27 490 Kč.9. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem ze dne 9. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný není příjemcem dávek státní sociální podpory a dávek pěstounské péče podléhajících výkonu rozhodnutí.10. Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 8. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný je v evidenci u zaměstnavatele , právnická osoba, – , adresa, od 11. 4. 2023, není v evidenci jako osoba samostatně výdělečně činná ani jako zaměstnavatel a není poživatelem důchodu vypláceného Českou správou sociálního zabezpečení.11. Z potvrzení o studiu ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobce byl v období od 1. 9. 2024 do 31. 3. 2025 žákem Střední školy lodní dopravy a technických řemesel, Děčín VI, příspěvková organizace (dále rovněž „Střední škola“) v oboru 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby v denní formě.12. Z potvrzení o studiu ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobce byl v období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 žákem Střední školy v oboru 75-51-E/01 Pečovatelské služby v denní formě.13. Z oznámení Střední školy ze dne 1. 4. 2025 soud zjistil, že žalobci bylo ke dni 31. 3. 2025 ukončeno studium na Střední škole podle § 68 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, z důvodu, že nenastoupil do školy do deseti dnů od doručení výzvy a nedoložil důvody své nepřítomnosti.14. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:15. Žalobce byl dohodou rodičů schválenou rozsudkem Okresního soudu v Děčíně č. j. , spisová značka, ze dne 5. 8. 2024 svěřen do péče žalovaného. Začátkem února letošního roku žalobce od žalovaného odešel. V době od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 byl žalobce žákem Střední školy v oboru 75-51-E/01 Pečovatelské služby v denní formě. V době od 1. 9. 2024 do 31. 3. 2025 byl žákem Střední školy v oboru 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby v denní formě a toto studium bylo ukončeno z důvodu, že žalobce na základě výzvy Střední školy do školy nenastoupil a nedoložil důvody své nepřítomnosti. Žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, – , adresa, . a jeho průměrný čistý měsíční příjem za měsíce říjen 2024 až březen 2025 činí 27 490 Kč.16. Po právní stránce posoudil soud návrh dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), takto:17. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.18. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.19. Podle § 913 o. z. při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného a jeho majetkovým poměrům, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.20. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 531/2024, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Soud se v řešené věci primárně zabýval otázkou schopnosti žalovaného sám se živit.22. Žalovaný je již zletilý, zletilosti nabyl začátkem ledna letošního roku (7. 1. 2025). Na Střední škole se v době od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2024 připravoval na budoucí zaměstnání nejprve v oboru Pečovatelské služby, poté obor změnil a od 1. 9. 2024 začal studovat obor Stravovací a ubytovací služby. V těchto případech musí soud velmi bedlivě hodnotit samotnou existenci vyživovací povinnosti a její výši. Je sice nepochybně pravda, že samotné dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam. Současně je však z logiky věci zřejmé, že odlišná je situace u nezletilého dítěte (zejména mladšího 15 let), které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a koneckonců i podle stávající právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče (zpravidla ani nemůže legálně získávat vlastní aktivní pracovní činností finanční prostředky); a dítěte (resp. osoby) zletilého, u něhož by mělo obecně platit, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, pakliže se samozřejmě nevyskytnou okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Věk dítěte jako jedno z kritérií při rozhodování soudů o existenci a výši vyživovací povinnosti rodičů je důležitý i proto, že u mladších dětí je samozřejmě zpravidla velmi obtížné dopředu odhadovat, v jakém směru se bude vyvíjet, které předměty či obory mu budou nejvíce vyhovovat, popř. na co bude mít dokonce talent. Proto také je vzdělávací systém koncipován tak, že je nejprve preferován zájem na co nejširším vzdělávání, a teprve ve vyšším věku dochází k postupné specializaci [k vymezení cílů vzdělávání viz také § 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Dle čl. 29 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte "výchova dítěte má směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i