25 C 63/2025-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 15 121 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru (tzv. „, Anonymizováno, “), na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu v částce 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku v částce 99 Kč měsíčně, poplatkem za , Anonymizováno, servis v částce 49 Kč měsíčně a úroky. Žalovaná neuhradila ničeho, proto jí byly vyúčtovány 3 smluvní pokuty v částce 500 Kč každá a dále účelně vynaložené náklady v celkové částce 1 030 Kč.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených důkazů.Na základě listin do spisu předložených žalobkyní soud zjistil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr v částce 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s poplatky (ke dni zesplatnění úvěru v celkové částce 1 121 Kč) a úrokovým navýšením. Dále si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalované se splácením každé splátky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Z bankovního výpisu má soud za prokázané, že žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč vyplatila na bankovní účet č. , č. účtu, . Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované, a to z dostupných rejstříků a výpisu z účtu žalované.Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).Na základě zjištěného skutkového stavu věci a následné aplikace na tento skutkový stav dopadající právní normy dospěl soud k takovému závěru, podle kterého posoudil nárok žalobkyně vůči žalované jako důvodný, a podle kterého právo na zaplacení částky 15 121 Kč s příslušenstvím odpovídá nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené účastnicemi dne , datum, . V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne , datum, úvěr, po prověření úvěruschopnosti žalované, poskytla. Žalovaná však dlužnou částku žalobkyni v plné výši neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat smluvní pokutu (§ 2048 o. z.) a úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. u tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 121 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.