27 C 263/2025-25 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhá zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovanou, byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované dne 6. 12. 2023 poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná dluh nehradila. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, zbývá uhradit jistinu dluhu 15 000 Kč a úroky za poskytnutí úvěru 6 744 Kč.2. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z formuláře o předsmluvních informacích, výpisu z účtu a upomínky soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovanou, byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované dne 6. 12. 2023 poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná dluh nehradila a byla vyzvána k jeho zaplacení před podáním žaloby.3. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.4. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr. Žalovaná byla povinna úvěr zaplatit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovanou v postavení spotřebitelky, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 cit. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné úvěrové smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalované splácet sjednaný úvěr žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti. V podání ze dne 29. 4. 2025 uvedl, že obecné znění článku X. smlouvy o úvěru a konstatoval, že klientům je ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Žádné konkrétní skutečnosti o tvrzených příjmech a výdajích ani o dokumentech tvrzení ověřujících neuvedl. Takové informace nevyplývají ani z předložených důkazů. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. z hlediska povinnosti uvést rozhodující tvrzení odůvodňující uplatněný nárok a tvrzení prokázat. Lze tedy uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně rozhodujících skutečností týkajících se řádného prověření úvěruschopnosti žalované. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je proto neplatná. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Žalované bylo poskytnuto celkem 15 000 Kč, soud jí proto uložil zaplatit bezdůvodné obohacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch žalobce činí 69 %, žalované 31 %, soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 870 Kč odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 1 200 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. ve znění do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani náklady řízení za doplnění žaloby, neboť žalobce k výzvě soudu upřesňoval a doplňoval nedostatečná žalobní tvrzení.