27 C 344/2025-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny dluhu 25 000 Kč, smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 4 560 Kč, smluvní pokuty 1 125 Kč a zákonných úroků z prodlení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, a žalovaným, byla dne 6. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaný dluh nehradil. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, zbývá uhradit požadované částky. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Uvedl dále, že nedisponuje dokumentací ohledně lustrace ani příjmech a výdajích klienta.2. Ze smlouvy o úvěru, dodatků, verifikační platby soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, a žalovaným, byla dne 6. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit ve splátkách. Dodatkem č. 3, 4, 5 došlo k prodloužení splatnosti smlouvy vždy za úplatu. Dodatkem č. 1 ze 14. 4. 2024 došlo k navýšení úvěru na celkovou částku 15 000 Kč.Z dokladu banky , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto dne 6. 4. 2024 10 000 Kč, dne 14. 4. 2024 5 000 Kč a dne 26. 4. 2024 10 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek a upomínky soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval jej k zaplacení dluhu před podáním žaloby.3. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.4. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovaným v postavení spotřebitelky, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 cit. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné úvěrové smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalovaného splácet sjednaný úvěr žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to z veřejně dostupných databází. Žádné konkrétní skutečnosti týkající se popisu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neuvedl (např. z jakých listin věřitel vycházel ve smyslu nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele). Žádné takové skutečnosti ani nevyplývaly z důkazů předložených žalobcem. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. z hlediska povinnosti uvést rozhodující tvrzení odůvodňující uplatněný nárok a tvrzení prokázat. Lze tedy uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně rozhodujících skutečností týkajících se řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je proto neplatná. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Žalovanému bylo poskytnuto celkem 25 000 Kč.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 77,3 %, žalovaný v rozsahu 22,7 %. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 54,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 228 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Náklady řízení činí celkem 2 680 Kč, 54,6 % činí 1 463,28 Kč.