6 C 166/2025-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce , Jméno žalobce, se domáhá popření svého otcovství k prvnímu žalovanému , jméno FO, koženému s odůvodněním, že jeho otcovství je vyloučeno. Zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství, který odůvodnil tím, že je v zájmu prvního žalovaného mít v rodném listě zapsaného biologického otce a bude tak i po formální stránce naplněn stav, kdy oba první žalovaný navázal se svým biologickým otcem intenzivní vztah. Oba žalovaní vyjádřili souhlas s podaným návrhem.Z rodného listu prvního žalovaného, oddacího listu žalobce a druhé žalované a z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že manželství žalobce s druhou žalovanou bylo uzavřeno 21. 1. 1983, rozvedeno pravomocně ke dni , datum, . První žalovaný se narodil dne , Datum narození žalované A, za trvání manželství žalobce a druhé žalované.Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že svědek udržoval s druhou žalovanou v průběhu roku 1984 intimní styk, nicméně protože následně přerušili vzájemný kontakt, dozvěděl se až v roce 1990 o tom, že se druhé žalované narodil v roce 1985 syn , jméno FO, . Druhá žalovaná mu následně potvrdila, že jeho biologickým otcem je právě on a nikoliv žalobce, který byl v době narození syna jejím manželem. S prvním žalovaným postupně navázali úzký kontakt, který přerostl do vzájemné přesvědčení o tom, že oběma záleží na tom, aby jejich vztah byl formalizován i po právní stránce, tedy aby byl svědek zapsán matričním úřadem jako otec prvního žalovaného.Podle § 785 odst. 1 o.z., manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá. Podle § 786 odst. 1 o.z., narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít s výjimkou uvedenou v ustanovení § 777, jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte.Podle § 792 o.z., je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Podle § 425 z.ř.s., byl-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, soud může do 4 měsíců od podání návrhu zmeškání lhůty prominout, vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek. K rozhodnutí nařídí soud jednání, je-li to třeba.Vzhledem k tomu, že žalobce podal návrh na popření otcovství po uplynutí popěrné lhůty, zvažoval soud nejprve otázku prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu. Zda je prominutí zmeškání popěrné lhůty (a tím umožnění popření otcovství) v zájmu dítěte, je třeba posoudit vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu. V zájmu dítěte bude takové popření otcovství i po uplynutí popěrné lhůty např. tehdy, pokud muž, který je v matrice zapsán jako otec, biologickým otcem dítěte skutečně není, a to za situace, kdy biologický otec se o výchovu dítěte, resp. o jeho další rozvoj intenzivně zajímá a lze mít důvodně za to, že formalizování tohoto stavu může vést k jeho dalšímu prohloubení, to vše za situace, kdy všechny zainteresované strany s takovýmto postupem souhlasí. Právě takováto situace přitom nastala v rámci projednávaného případu. Ze sdělení matrikového otce (žalobce) a prvního žalovaného, jakož i druhé žalované a svědka , jméno FO, , soud zjistil, že byla projevena opravdová vůle uvést do souladu stav biologického a právního otcovství. Vzhledem k tomu, že takový důsledek jistě není v rozporu s veřejným pořádkem prominul soudu žalobci zmeškání lhůty k popření otcovství.Vzhledem k tomu, že ze svědecké výpovědi , jméno FO, , jakož i shodných vyjádření žalobce (matrikového otce) a prvního žalovaného a druhé žalované vyplývá, že biologické otcovství žalobce k prvnímu žalovanému je vyloučeno, rozhodl soud ve shodě s návrhem tak, že žalobce , Jméno žalobce, není otcem prvního žalovaného , Jméno žalované A, .O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 23 z.ř.s.