13 C 80/2026-66 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 15 226,80 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 21. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná své povinnosti plynoucí ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení se splácením úvěru, a i přes skutečnost, že byla žalobkyní na porušení povinnosti písemně upozorněna, na toto nereagovala a došlo k zesplatnění úvěru ke dni 9. 6. 2025 a zároveň byla žalovaná vyzvána k okamžitému jednorázovému splacení.Žalovaná zůstala v řízení nečinná a za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla tato uzavřena dne 21. 8. 2024. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí finančních prostředků ve výši 20 000 Kč, kde se žalovaná zavázala svůj dluh splatit ve 12měsíčních splátkách po 1 807 Kč, vždy k 9. dni v měsíci.Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalobkyně vůči žalované takto postupovala dopisem ze dne 5. 11. 2025.Z prvé upomínky bylo soudem zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení, neboť ke dni 17. 12. 2024 byla v prodlení částka 1 128 Kč a dle dodejky byla písemnost žalované zaslána a vrátila se žalobkyni zpět jako nevyzvednutá.Z oznámení o zesplatnění dluhu vyplývá, že dopisem z 11. 6. 2025 byla žalovaná upozorněna, že došlo k zesplatnění úvěru a byla zároveň vyzvána k zaplacení celého dluhu do 10. 6. 2025.Z poštovního podacího archu , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 5. 11. 2025.K výzvě soudu, jakým konkrétním způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru žalobkyně popsala a doložila podrobný způsob tohoto zkoumání.Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.Mezi účastnicemi byly uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kdy žalované byl poskytnut úvěr 20 000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se finanční prostředky vrátit formou měsíčních splátek, a to včetně sjednaného úroku z prodlení, což však nedodržela, a to ani přes upomínky, proto žalobkyně využila svého práva, kdy prohlásila veškeré pohledávky za splatné k 9. 6. 2025.Právní poměr mezi účastnicemi se zároveň řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet a zcela splatit sjednaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalované úvěr poskytla. Úvěruschopnost byla hodnocena individuálně, včetně vytěžení informací z interních a externích databází, bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, se zohledněním výpočtu disponibilní částky, a to i v návaznosti na částku životního minima, včetně zohlednění částky normativních nákladů na bydlení, vše v intencích zákona o spotřebitelském úvěru.Žalobkyně prokázala tvrzení v žalobě, proto soud rozhodl, jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku, zároveň rozhodl o úroku z prodlení, dle § 1970 o. z., ve výši specifikované nařízením vlády č. č. 351/2013 Sb. v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 226,80 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.