20 C 279/2025-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení částky 16 850 Kč s přísl. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému úvěr na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 2. 2024 v celkové výši 14 000 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byl úvěr ke dni 7. 12. 2024 zesplatněn. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 11 865 Kč, smluvního úroku ve výši 4 985 Kč a zákonného úroku z prodlení z neuhrazené jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť na žalobkyní předložené smlouvě o revolvingovém úvěru absentuje vlastnoruční podpis či uznávaný elektronický podpis žalovaného a na místo podpisu žalovaného je na ní uvedeno pouze strojově napsané jméno a příjmení žalovaného. Nebylo prokázáno, že právě a pouze žalovaný projevil svou vůli s právní předchůdkyní žalobkyně tvrzenou smlouvu sjednat. Tuto vůli žalovaného neprokazuje ani to, že na listině jsou uvedeny údaje o telefonním čísle, čísle bankovního účtu a e-mailové adrese, když navíc nebylo prokázáno, že (pokud jde o telefonní číslo , tel. číslo, e-mailovou adresu) se skutečně jedná o údaje žalovaného ani že tyto údaje poskytl právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný. Smlouva o úvěru může být uzavřena elektronickou komunikací, ten, v jehož prospěch svědčí, však musí prokázat, že došlo k projevu vůle, kterým byla smlouva (ať již jakoukoli formou) uzavřena. S ohledem na popis kontraktačního procesu, kdy žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy tak, že se žalovaný zaregistroval a vyplnil své údaje do formuláře na webových stránkách, vylučuje, aby to byl právě a přímo žalovaný, kdo na předloženou písemnost zachycující obsah smlouvy vsadil jako prostý elektronický podpis své jméno a příjmení.4. Neuplatní se tedy domněnka pravosti a správnosti podepsané listiny dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a je tedy na žalobkyni, aby pravost a správnost této listiny prokázala, tedy aby dle znění smlouvy prokázala, že smlouva byla skutečně žalovaným odsouhlasena, tedy, že žalovanému zaslala SMS s kódem, který pak žalovaný zadal do elektronického systému s úmyslem být vázán konkrétní smlouvou s konkrétními smluvními ujednáními (nebyla by pak sice dodržena písemná forma listiny, nicméně smlouva by uzavřena byla). Žalobkyně však žádné důkazy v tomto směru neoznačila a skutečnost zaslání SMS kódu a jeho přepsání nikterak neprokázala.5. Ze sdělení Československé obchodní banky, a.s. ze dne 20. 11. 2025 a z výpisu z běžného účtu u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 29. 2. 2024 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně částku 14 000 Kč na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, a že uvedená částka byla na předmětný účet připsána.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 12. 12. 2024, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 15. 1. 2025 prostřednictvím České pošty, s.p. výzvu k úhradě, kterou žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky do tří dnů.8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud pro věc nezjistil nic podstatného.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:10. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku ve výši 14 000 Kč dne 29. 2. 2024 žalovanému na jeho účet. Dne 12. 12. 2024 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15. 1. 2025, který byl téhož dne odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty, s.p.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení, když v řízení nebyl prokázán žádný právní důvod poskytnutí částky 14 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému. Žalovaný se tedy na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, žalovaný na jistině dluží 11 865 Kč. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze částku 11 865 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12 %) ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání předžalobní výzvy k plnění (§ 573 o. z.), neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení, přičemž ve zbylém rozsahu (smluvní úrok ve výši 4 985 Kč, úrok z prodlení za období předcházející vzniku prodlení a část úroku z prodlení za dobu od vzniku prodlení) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 067,97 Kč, přičemž tato částka představuje 40,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 850 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.