27 C 414/2025-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru 30 000 Kč, úroků 12 000 Kč a smluvní pokuty 10 800 Kč a příslušenství. Uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 30 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit ve splátkách s úroky ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut 5. 2. 2024, 14. 2. 2024 a 15. 2. 2024, žalovaný jej nesplatil. Sjednaná smluvní pokuta činila 0,1 % denně z dlužné částky. Uvedl dále, že úvěruschopnost klienta byla zkoumána náhledem dostupných databází a z výpisů z účtu či výplatních listů.Soud ze smlouvy č. , hodnota, , z fotografie občanského průkazu a z dokladu o poskytnutí úvěru zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že sjednaný úrok činil 40 % měsíčně. Svoji platební povinnost porušil.Z výzvy k úhradě soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu před podáním žaloby.Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu žalobce poskytl 15 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovaným v postavení spotřebitele, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 cit. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné úvěrové smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalovaného splácet sjednaný úvěr žalobce uvedl, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI a z výpisů z účtu či výplatních listů. Žádné konkrétní skutečnosti týkající se popisu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného přes poučení neuvedl (např. z jakých konkrétních listin věřitel vycházel ve smyslu nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele). Žádné takové skutečnosti ani nevyplývaly z důkazů předložených žalobcem, doklady o pohybech na účtu nemohou poskytnout ucelený obraz finanční situace klienta. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. z hlediska povinnosti uvést rozhodující tvrzení odůvodňující uplatněný nárok a tvrzení prokázat. Lze tedy uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně rozhodujících skutečností týkajících se řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je proto neplatná. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Soud uložil žalovanému dluh zaplatit v přiměřené době jednoho měsíce. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ani nenavrhl placení dluhu ve splátkách či v delší pariční lhůtě.Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru, z níž žalobce dovozuje nárok na zaplacení úroků a smluvní pokuty, resp. vzhledem k ustanovení 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch účastníků se zohledněním požadovaného příslušenství je v zásadě stejný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.