6 C 32/2026-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 27. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 4. 2025 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku v souladu s ustanovením § 562 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ve smlouvě si účastníci dohodli, že žalobkyně, jakožto věřitel, poskytne žalovanému, jakožto úvěrovému dlužníku finanční prostředky v částce 20 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal, že úroky úvěru měly být hrazeny v částce 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení a na jistině dluží částku 20 000 Kč. V souladu se smlouvou proto přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení jak zákonného úroku z prodlení, tak nákladů spojený s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, představující náklady žalobkyně za zaslání dvou upomínek, což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které jí bylo umožněno čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dle ustanovení smlouvy měl žalovaný povinnost splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Dle smluvních podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy, byla žalobkyně oprávněna prohlásit, že všechny pohledávky poskytnuté ze smlouvy o úvěru jsou splatné okamžitě, pokud nastane některá ze skutečností tam uvedených, tedy zejména pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv peněžité částky vůči žalobkyni. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy, jakož i z obchodních podmínek. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil ze zesplatnění úvěru. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzval žalovaného k úhradě dlužných plateb.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení jednak jistiny ve výši 20 000 Kč, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, a to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využila žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnila. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutých poplatků (nákladů spojených s uplatněním pohledávky), vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.