19 C 218/2020-27 — Okresní soud v Domažlicích

1. Shora uvedené výroky rozsudku podepsaný soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) stručně odůvodňuje následujícím způsobem. 2. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum] s počátkem pojištění téhož dne; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 7 513 Kč. 3. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 4. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojištěným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp.„ [název pojištění] “, a to vozidla [údaje o vozidlu]. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však předepsané pojistné neuhradil a tato skutečnost měla za následek zánik pojistného ke dni [datum]; dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 053 Kč však žalovaný neuhradil, a neučinil tak ani posléze na základě dvou upomínek. Za odeslání dvou upomínek přitom vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném rovněž ujednané poplatky v celkové výši 600 Kč. 7. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Jelikož si žalovaný tuto povinnost nesplnil, došlo v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. k zániku daného právního vztahu, pojistiteli nicméně náleží alikvotní část pojistného podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 653 Kč, představující součet dlužného pojistného a paušálních nákladů na upomínání žalovaného, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 227 Kč. 10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci]. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu není možno podřadit pod tzv. formulářové žaloby; podle podepsaného soudu totiž naopak nemůže být žádných pochyb o tom, že právě předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.