6 C 158/2020-20 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 14 238 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu 5 537 Kč. K žalobě doložil doklad o převedení částky 11 300 Kč na účet žalované, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], několik výzev k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvu. Ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena s tím, že žalovaná zaplatí poskytnutou částku 11 300 Kč ve lhůtě 22 dnů, za to měla zaplatit poplatek ve výši 2 938 Kč. Již z těchto důvodů soud pokládá tuto smlouvu za absolutně neplatnou podle § 588 obč. zák., neboť smlouva tak, jak je uzavřena je v rozporu s dobrými mravy. Poplatek za půjčení částky na dobu 22 dnů ve výši 2 938 Kč soud nemůže než pokládat za úrok, který činí 331 % ročně. Jedná se tedy o smlouvu s nepřiměřenými smluvními podmínkami podle § 1813 obč. zák. neboť každá smlouva o zápůjčce je zároveň i smlouvou spotřebitelskou. Z tohoto důvodu soud pokládá veškerá ujednání ve smlouvě za absolutně neplatná, když jako absolutně neplatná byla shledána smlouva jako celek. Soud proto posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úrok jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalované byla poskytnuta částka 11 300 Kč, protože z této částky nic nezaplatila, soud jí uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit a žalobě vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení z této částky, kde postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. Ohledně všech dalších žalobcem uplatněných nároků pak soud žalobu zamítl z důvodů uvedených shora. Protože věc nebyla rozhodována platebním rozkazem, soud doměřil žalobci soudní poplatek podle pol 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch jen z ½. Žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě, žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, i když byla upozorněna, že pokud tak v 7mi denní lhůtě neučiní, bude to soud pokládat za souhlas. Soud proto postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listin předložených žalobcem.