17 C 110/2021-38 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl doručen nepříslušnému soudu dne 30. 11. 2020, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 966,25 Kč společně s příslušenstvím z této částky od [datum] až do zaplacení a nahradit náklady, které vynaložila v souvislosti s právním zastupováním. 2. Žalobkyně uvedla, že s tím, že žalovaný dne [datum] písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh na jistině ve výši 19 461,91 Kč a ve výši 3 504,34 Kč (penále a úroky z prodlení) vůči právnímu předchůdci žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) a zároveň se zavázal uznaný dluh uhradit v 53 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou páté splátky, celkově na uznanou dlužnou částku zaplatil 2 000 Kč. 3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníků řízení, neboť účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odstavec 4 o.s.ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Citované usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno osobně dne [datum]. V souvislosti s tím, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o.s.ř. a vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] a přechodným věřitelem [právnická osoba]. S postoupením pohledávky byl žalovaný seznámen dopisem ze dne [datum]. Pohledávka byla dále postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní, tj. [právnická osoba], žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem dne [datum] splátkovou dohodu, v rámci níž žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči původnímu věřiteli ve výši 22 966,25 Kč. Ze splátkové dohody soud dále zjistil, že žalovaným uznaný dluh vznikl na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], přičemž pohledávka této společnosti za žalovaným byla postoupena původnímu věřiteli dne [datum]. Žalovaný se ve splátkové dohodě zavázal dlužnou částku 22 966,25 Kč včetně sjednaného smluvního úroku 3 504,34 Kč, zaplatit původnímu věřiteli v padesáti měsíčních splátkách po 500 Kč, první splátka měla být zaplacena dne [datum] a poslední zvýšená splátka dne [datum] (dodatek k dohodě). Žalovaný na uznaný dluh dle splátkové dohody uhradil pouze 2 000 Kč. Uvedená pohledávka původního věřitele za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl písemně vyrozuměn. 6. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb․, občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 2053 NOZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalovaný uznal dne [datum] svůj závazek vůči původnímu věřiteli ve výši 22 966,25 Kč, a to co do důvodu a výše, a zavázal se jej zaplatit ve splátkách, které byly v dohodě účastníků stanoveny. Následně byla takto žalovaným uznaná pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh určený co do důvodu i výše, uznal, platí zde vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání existoval, a že ke dni uznání nezanikl. 10. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 966,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, tj. k datu splatnosti poslední splátky uznaného dluhu. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 110 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 839 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 966,25 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a jednoho půl úkonů ve výši 150 Kč (jednoduchá výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.