19 C 208/2021-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v prvním výroku tohoto rozsudku, tedy včetně smluvních i zákonných úroků z prodlení, to vše z titulu smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [2015] Smlouvu o kontokorentním úvěru, v jejímž rámci žalované v rozhodné době vznikl dluh – na jistině – ve výši 17 311,39 Kč. V této smlouvě se žalovaná v ujednání 1.2 zavázala hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,90 % ročně a v ujednání 3.1 se zavázala uhradit kontokorentní úvěr nejpozději do jednoho roku od opětovného čerpání. Posledně uvedenou povinnost přitom žalovaná nesplnila, v souladu s ujednáním 3.2 smlouvy proto žalobkyně využila svého práva od smlouvy odstoupit a zesplatnit dlužnou částku z kontokorentu ke dni [2020], o čemž byla žalovaná dne [2020] informována dopisem. Ke dni zesplatnění úvěru přitom činila pohledávka žalobkyně – jde-li o samotnou jistinu – částku 17 600,66 Kč. 6. Uvedená skutková zjištění přitom vyplývají z žalobkyní předložených listinných důkazů, jmenovitě z předmětné smlouvy ze dne [2015], části výpisu z účtu a výzev k úhradě dlužné částky (vše v přílohové obálce na č. l. 28). 7. Po právní stránce hodnotil podepsaný soud předmětnou smlouvu jako inominátní smlouvu (viz ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), jejíž jednotlivá ujednání je třeba podřadit (srov. Bejček, Šilhán a kol.: Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání, 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2015, s. 457) jak pod smlouvu o účtu (viz ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku), tak pod smlouvu o úvěru (viz ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku). Současně je namístě zdůraznit, že soud – zvláště v kontextu procesní pasivity žalované – neshledal prostor pro úsudek, že předmětná smlouva či některé její ujednání odporuje kogentnímu ustanovení zákona, dobrým mravům či veřejnému pořádku. 8. Z uvedených důvodů soud prvním výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, když uložil žalované povinnost zaplatit nejen dlužnou jistinu, ale rovněž kapitalizovaný i nekapitalizovaný smluvní úrok i zákonný úrok z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů. 9. Druhým výrokem soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku, k jehož zaplacení byla žalobkyně nesprávně vyzvána; ve věci byl totiž vydán elektronický platební rozkaz, a proto zákonem předvídaný soudní poplatek představuje částku 800 Kč. 10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (viz výše), odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].