19 C 254/2020-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Shora uvedené výroky rozsudku podepsaný soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) stručně odůvodňuje následujícím způsobem. 2. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum], s počátkem pojištění dne [datum]; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 442 Kč. 3. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 4. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny (byť toliko fikcí) zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojištěným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů (typ [název pojištění]). Povinností žalované bylo plnit řádně pojistné, žalovaná však nezaplatila žalobkyni ujednané pojistné, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojištění dne [datum]; dlužné pojistné ve výši 385 Kč pak žalovaná nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 7. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaná tyto povinnosti nesplnila, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž žalované nezanikla povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného ve výši 385 Kč, a současně ujednanou paušální náhradu za upomínání ve výši 300 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaná žádnou procesní obranu nepředložila. Prvním výrokem proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné a ujednanou náhradu za upomínání v celkové výši 685 Kč, a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 45 Kč. 10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% ze součtu odměny a režijních paušálů.