5 C 121/2021-22 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá po žalovaném zaplacení ceny služeb elektronických komunikací, o kterých nepřísluší rozhodovat telekomunikačnímu úřadu. Podle žalobkyně byla s žalovaným uzavřena účastnická smlouva [číslo] která nabyla účinnosti aktivací čísla [číslo] dne [datum] a podle této smlouvy a všeobecných podmínek [právnická osoba] a ceníku tarifů a služeb žalovaný se zavázal platit služby třetích stran a smluvní pokutu za porušení smluvních podmínek, tedy při nevrácení pronajatého zařízení. Žalovanému pak byly vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou [datum] částky pronájem zařízení – TV ve výši 38,99 Kč, pronájem zařízení – pevný internet 30 Kč, další fakturou [číslo] splatnou [datum] za stejná zařízení bylo fakturováno 99,99 Kč a 30 Kč, konečně pak fakturou [číslo] splatnou [datum] opět za stejná zařízení fakturováno 64,52 Kč a 19,35 Kč. Fakturou [číslo] splatnou [datum] byla fakturována smluvní pokuta za nevrácené zařízení ve výši 9 000 Kč. Součástí účastnické smlouvy bylo ujednání o pronájmu koncových zařízení, jak TV, a to zařízení IMEI [číslo] typu ARRIS [číslo] a zařízení IMEI [číslo] typu ARRIS [číslo], tak i zařízení pevný internet IMEI [číslo] typu [název], když u tohoto zařízení byla stanovena cena 30 Kč, u zařízení TV cena 50 Kč. Vzhledem k tomu, že došlo k ukončení účastnické smlouvy, byl žalovaný povinen vrátit koncová zařízení, a protože tak neučinil, byla mu fakturována smluvní pokuta ve výši 9 000 Kč. Celkem tedy nárokuje žalobkyně 9 282,85 Kč a nárok dokládá účastnickou smlouvou, výpovědí účastnické smlouvy, všeobecnými obchodními podmínkami, vyúčtováním služeb, ceníkem tarifů a služeb, výzvou k zaplacení s dokladem o odeslání, obchodními podmínkami pronájmu koncových zařízení, ceníkem pronájmu koncových zařízení, předžalobní upomínkou a fakturami. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která byla žalovanému zasílána na adresu [adresa žalovaného]. Stanovená sedmidenní lhůta tak marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoli vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že mezi účastníky byla sjednána účastnická smlouva o poskytování služeb s pronájmem koncových zařízení pro využívání těchto služeb, když podle účastnické smlouvy byl žalovaný povinen platit za tento pronájem měsíční částky stanovené ceníkem a v době uzavření účastnické smlouvy s těmito cenami souhlasil. Jednotlivé ceny pak byly žalovanému fakturovány fakturami tak, jak je shora uvedeno, když žalovaný nedokládá, že by fakturované ceny uhradil a ani poté, kdy došlo k odstoupení od smlouvy a byla mu vyúčtována smluvní pokuta za nevrácená koncová zařízení, rovněž shora označená, neprokázal, že by je vrátil nebo cenu, resp. smluvní pokutu za nevrácení uhradil. Soud mu proto ukládá tuto povinnost ve výroku rozsudku, když smluvní pokutu ukládá ve smyslu § 2048 občanského zákoníku Cena smluvní pokuty pak vychází z ceníku, který pro koncové zařízení u [název] TV je 4 000 Kč, pro koncové zařízení pevný internet je 1 000 Kč Celkem tedy byla vyfakturována smluvní pokuta ve výši 9 000 Kč za tři koncová zařízení, která žalovaný nevrátil a pokud jde o částku 282,85 Kč, představuje podle shora uvedených faktur dlužné nájemné za pronájem koncových zařízení, které soud ukládá k úhradě dle § 2201 občanského zákoníku, podle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Tento závazek byl sjednán účastnickou smlouvou o nájmu koncových zařízení TV, [název] Mobile internet, když žalovaný neprokázal, že by vyúčtované měsíční nájemné za každé ze zařízení uhradil. Soud proto přiznává žalobkyni nárok z obou těchto důvodů spolu s úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši určují prováděcí předpisy. Úspěšná žalobkyně pak právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve třech úkonech po 200 Kč, třech paušálech po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.