7 C 174/2021-20 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [2021], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6 335 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným [2016], kdy do dispozice žalovaného se dostala částka ve výši 5 000 Kč, a tento se jí zavázal navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [2021]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy neměl řádně reagovat. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem a žalovaným spotřebitelem byl uzavřen smluvní vztah smlouva o úvěru, na základě které se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 5 000 Kč, a to dne [2016]. Povinností žalovaného bylo tuto částku navrátit zpět do [2016], včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 135 Kč. Okresní soud v Domažlicích v dané věci posoudil obsah předmětné smlouvy o úvěru a vyhodnotil, že práva a povinnosti stran v dané předmětné smlouvě jsou vymezena neurčitě, nesrozumitelně a je opominuto základní kritérium, které má být naplněno v případě, pokud se jedná o smluvní vztah založený mezi podnikatelem a spotřebitelem, že předmětná ujednání musí být srozumitelná, určitá, nesmí odporovat dobrým mravům, poctivosti v rámci obchodního styku, nesmí obsahovat ujednání, která jsou nepřiměřená způsobující nerovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu coby spotřebitele. Soud vzal na vědomí i krátkou lhůtu splatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce a vyhodnotil, že poplatek za zápůjčku tak jak je zde vymezen, je zcela nemravný, není zřejmé, co konkrétně představuje měsíční procentní sazba zápůjčky procenta, z jakého důvodu výše zápůjčky představuje částku 1 680,12 Kč a proč poplatek v daném případě je ve výši 1 335 Kč, co konkrétně je možné pod tento poplatek podřadit. Práva a povinnosti stran jsou velmi nepřehledně v předmětné smlouvě upravena, subjekt spotřebitele je podroben rozsáhlému smluvnímu aktu, který obsahuje ve 41 bodech práva a povinnosti stran, která se však ztrácí v obsahu předmětné smlouvy, ztrácí svojí důležitost pro subjekt spotřebitele. Předmětná smlouva je členěna do všeobecných obchodních podmínek, zápis s vysvětlením následků uzavření rozhodčí smlouvy všeobecných obchodních podmínek, které jsou vtěleny do 9 stran. Soud s ohledem na charakter smluvních subjektů v předmětné smlouvy o zápůjčce, koncept smlouvy, rozvržení práv a povinností, způsobe jejích úpravy, s ohledem na obsah ujednání, která jsou nemravná v podobě poplatků za zápůjčku, která je nesrozumitelná, neurčitá, odporující dobrým mravům a zásadám poctivého obchodního styku, soud vyhodnotil obsah komplexně celé smlouvy za absolutně neplatný s poukazem na § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. Je však povinností žalovaného, aby navrátil zpět žalobci částku, která se do jeho dispozice fakticky dostala, a to částku ve výši 5 000 Kč. Ve zbývající části s ohledem na právní posouzení soud přistoupil k zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z požadované částky postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 5 000 Kč (78,9%): 1 335 Kč (21,1%) rozdíl 57,8%. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 1 207,40 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci]. Okresní soud v Domažlicích v dané věci postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se u zdejšího soudu opakovaně dožaduje skutkově obdobných případů, kdy obměna spočívá pouze a jen v okolnostech daného případu vztahujících se k předmětné smlouvě. Soud má za to, že výše náhrady nákladů řízení odpovídá i přiměřenosti, na kterou poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud České republiky.