9 C 26/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně má právo na úhradu shora uvedené částky, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas hradit splátky, k čemuž se zavázal uzavřenou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [2019]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odstavec 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písmeno a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, mezi účastníky byla dne [2019] platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala doloženým výpisem z bankovního účtu, z něhož vyplývá, že finanční prostředky poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedený žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 28,53 % ročně. Celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 43 200 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 200 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením dvou měsíčních splátek současně využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila dopisem ze dne [2021] zaslaným žalovanému na jím uvedenou korespondenční adresu. Součástí zesplatnění úvěru byla i předžalobní upomínka, jíž žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný do dne zesplatnění úvěru uhradil celkem částku 13 200 Kč. Žalobkyni zároveň vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně do výše poloviny částky poskytnutého úvěru. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně ve výši 2 100 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 30 000 Kč od [2021] (doručením oznámení o zesplatnění žalovanému fikcí) do [2021]. Za zaslanou druhou upomínku zahrnující zesplatnění úvěru náleží žalobkyni též částka 500 Kč představující vynaložené náklady. 4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, jaký právní předpis na daný vztah aplikovat, když s ohledem na ustanovení § 3028 odstavce 1 zákon ač. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) rozhodoval o právech a povinnostech vyplývajících z uzavřené smlouvy podle tohoto zákona. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě listinných důkazů soud uzavřel, že účastníci mezi sebou platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěru ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 200 Kč. S ohledem na to, že své závazky řádně a včas nesplnil, má žalobkyně právo na úhradu částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Zároveň s ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinami prokázat svá tvrzení, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci. Ve věci byla plně úspěšná žalobkyně, neboť soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 3 482 Kč skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 304 Kč a odměny právního zástupce. Odměna právního zástupce představuje podle § 14b odstavce 1 písmene c) bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ advokátní tarif“) částku 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), podle § 14b odstavce5 písmene a) advokátního tarifu částku 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč a v neposlední řadě podle § 14a odstavce 1 advokátního tarifu částku daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. částku 378 Kč.