10 C 38/2022-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 518 Kč, jenž podle tvrzení žalobce měl vzniknout z titulu nákladů spojených s převozem žalovaného z [obec] do protialkoholní záchytné stanice v [obec], ke kterému došlo dne [datum], přičemž dechovou zkouškou byla u žalovaného naměřena hodnota 2,87 promile alkoholu. 2. Jelikož v posuzované věci byly splněny procesní podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že v souvislosti se shora specifikovaným převozem žalovaného vznikly žalobci náklady o celkové výši 518 Kč (viz zejména č. l. 4). 4. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, platí, že prokáže-li se u osoby přítomnost alkoholu, hradí tato osoba mimo jiné i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 5. Protože se na žalovaného hledí jako na osobu, která byla pod vlivem alkoholu, je zjevné, že žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobci náklady, které mu vznikly na dopravu žalovaného do záchytné stanice, tedy částku 518 Kč. Pakliže tak žalovaný dosud neučinil (přičemž v řízení nevyšel najevo opak), je zřejmé, že předmětná žaloba je v plném rozsahu důvodná. 6. Jelikož se tedy žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 7. Druhý výrok tohoto rozsudku vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého v daném případě přechází poplatková povinnost na žalovaného. Podle Položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků přitom činí soudní poplatek částku 1 000 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v jím požadované částce 600 Kč, tedy za dva úkony podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.