17 C 161/2021-29 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky po žalovaném ve výši 1 123 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 3. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem - vlakem, konkrétně [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by uhradil jízdné. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 123 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], které se konalo v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný dne [datum] využil ke své přepravě dopravní prostředek, vlak [číslo] ze stanice [obec] do stanice [obec], hl. n. a na výzvu osoby pověřenou dopravcem se neprokázal jízdním dokladem. O tomto bylo sepsáno hlášení, které žalovaný podepsal. 6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalobkyní. 7. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o přepravě osoby se přepravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, platí, že cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč (odst. 6 citovaného ustanovení). 8. Podle ceníku přepravce platí, že cestující je povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO (čl. 140 SPPO), což žalovaný nesplnil, neboť se neprokázal jízdním dokladem. Jízdné mezi uvedenými stanicemi činí 123 Kč. 9. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo uhradit jízdné. Vzhledem že žalovaný jízdné neuhradil, vznikla mu povinnost v souladu s citovanými ustanoveními zákonů, smluvních přepravních podmínek a tarifu uhradit jízdné a rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení z částky 1 123 Kč podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto žalobkyni náleží jistina společně se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne následujícího po uskutečnění přepravy, do zaplacení. 11. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) 3x 200 Kč podle § 14b advokátního tarifu, tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám advokáta žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že za účelně vynaložený náklad nepovažoval sdělení žalobkyně ze dne [datum], neboť soud přípisem pouze žalobkyni požádal o zaslání smlouvy o postoupení pohledávky, nikoliv o vyjádření.