17 C 214/2022-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky ve výši 2 802 Kč s příslušenstvím, která představuje neuhrazenou část faktur za zprostředkované služby. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, a to pro [číslo] [číslo]. Žalobkyně poskytla žalované služby, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Šlo o služby třetích stran – (198 Kč), platební služby (2 147 Kč), zprostředkované služby (79 Kč), platební služby (149 Kč) a splátky (130 Kč) a zprostředkované služby (99 Kč). 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soudní jednání se konalo dne [datum] bez přítomnosti účastníků. 5. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum], kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kdy na základě této smlouvy bylo umožněno i zprostředkování služeb třetích stran a žalovaná byla povinna za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Žalovaná měla dále uzavřenou dle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb. kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny tohoto zařízení. Žalovaná mimo jiné prostřednictvím sjednaných služeb hradila služby třetím stranám a platební služby, které žalovaná žalobkyni neuhradila. Jednalo se o platební služby, které byly vyúčtovány třemi vyúčtováními v celkové výši 2 672 Kč. Dále žalovaná neuhradila splátku ve výši 130 Kč za zařízení Huawei Y6 2017, celkem neuhradila žalobkyni částku 2 802 Kč. 7. Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužných částek dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni částku 2 672 Kč vzniklou z titulu vyúčtovaných platebních služeb a služeb třetích stran, ke kterým se zavázala ve smyslu ustanovení §1746 odst. 2 občanského zákoníku dle účastnické smlouvy. Dále mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. obč. zák. Podle tohoto ustanovení kupní smlouvou se prodávající (žalobkyně) zavazuje, že kupující (žalované) odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní jí nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Z cit. ustanovení je zřejmé, že povinností žalované bylo splnit základní povinnost, a to uhradit kupní cenu. Žalovaná tyto povinnosti řádně a včas nesplnila, a proto má žalobkyně nárok na úhradu kupní ceny spočívající v úhradě splátky ve výši 130 Kč. 8. Vzhledem k prodlení žalované má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., kterou žalobkyně požaduje ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 802 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že je na místě postupovat podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o typickou formulářovou žalobu, ve které dochází pouze ke změně vyúčtování, dlužné částky a splatnosti. Sama žalobkyně formuluje žalobu obecně („ Pokud došlo k uzavření smlouvy…“), proto soud nemá pochybnosti o formulářové žalobě.