17 C 228/2022-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení peněžité částky ve výši 2 748 Kč, představující dlužné pojistné společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení (z částky 1 596 Kč) a ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení (z částky 1 152 Kč) a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným pojistnou smlouvu, která se řídí občanským zákoníkem a úpravou podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Touto pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky Mercedes 124, [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 4 233 Kč. Pojistné bylo splatné v ročních splátkách a pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 596 Kč. Dále žalobkyně uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu, která se řídí občanským zákoníkem a úpravou podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Touto pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky Mercedes 124, [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3 099 Kč. Pojistné bylo splatné v ročních splátkách a pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 152 Kč. 3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tím byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] sjednána pojistná smlouva. Jejím předmětem bylo komplexní pojištění vozidla. Předmětem pojištění byl osobní automobil Mercedes 124, [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 4 233 Kč. Pojistné bylo splatné v ročních splátkách a pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 596 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě, stanovila mu lhůtu k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nijak nereagoval. Dále byla mezi účastníky řízení dne [datum] uzavřena smlouva, která se řídí občanským zákoníkem a úpravou podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Touto pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky Mercedes 124, [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3 099 Kč. Pojistné bylo splatné v ročních splátkách a pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 152 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě, stanovila mu lhůtu k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nijak nereagoval. 5. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny pojistné smlouvy podle § 2758 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení se pojistnou smlouvou pojistitel (žalobkyně) zavazuje vůči pojistníkovi (žalovanému) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný tyto povinnosti řádně a včas nesplnil a žalobkyně má nárok na poměrnou část pojistného za dobu trvání pojistných smluv. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyni po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 748 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.