17 C 33/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 146 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 26,64 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 146 Kč od [datum] do zaplacení, a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednané poplatky za uzavření smlouvy a doplňkových služeb. Žalovaný se zavázal zaplatit částku ve výši 5 000 Kč včetně poplatků do 30 dnů, kterou si žalovaný prodloužil. 3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku ve výši 165 Kč za poskytnutí úvěru. Dále se žalovaný – dobrovolně – zavázal k úhradě poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 49 Kč a poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj závazek nic kromě 1 Kč. 5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ NOZ“). 6. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Žalovaný převzal od žalobkyně částku 5 000 Kč a nezaplatil žalobkyni částku na jistině 1 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaný dluží z jistiny částku ve výši 4 999 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru ve výši 165 Kč, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Stejně tak soud posoudil i poplatky za expresní čerpání (199 Kč), bezpečnou splátku (297 Kč), SMS servis (147 Kč), poplatek za prodloužení splatnosti (989 Kč) a dále náklady ve výši 200 Kč odpovídající účelně vynaloženým nákladům, které byly mezi účastníky sjednány a nárok na smluvní pokutu ve výši 150 Kč. 8. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 7 146 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Žalovaný se dostal se splacením svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, proto soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 146 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.