17 C 7/2022-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 300 Kč a uložení povinnosti žalované nahradit náklady řízení, které účelně žalobkyně vynaložila k uplatnění práva. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], která byla následně převedena na společnost x [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zpět tuto částku společně s poplatky za uzavření smlouvy ve výši 13 500 Kč a úrokem ve výši 8 400 Kč. Žalobkyně se v jiném řízení u zdejšího soudu domáhala zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč a části úroků (5 100 Kč), které ji byly přiznány pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], proto požaduje pouze rozdíl mezi částkou 8 400 Kč a přiznanou částkou, tj. celkem částky 3 300 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ani se – bez omluvy - nedostavila k ústnímu jednání. 3. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvách o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] a následně mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] – dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, za což měla žalovaná v rámci třinácti měsíčních splátek ve výši 3 900 Kč právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 51 900 Kč s tím, že částku 1 200 Kč představoval poplatek za uzavření smlouvy, částku 6 600 Kč poplatek za správu úvěru a částku 5 700 Kč poplatek za hotovostní výběr splátek. Zbývající částku ujednaného poplatku ve výši 8 400 Kč tak představoval kapitalizovaný úrok v deklarované výši 28 % ročně, tedy v případě žalovanou zvolené varianty třinácti měsíčních splátek ve výši 25,85 % ročně. Žalovaná neuhradila zbývající částku ve výši 3 300 Kč. 5. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Žalovaná nezaplatila žalobkyni částku ve výši 3 300 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná dluží částku ve výši 3 300 Kč odpovídající sjednaným úrokům. Soud pro úplnost uvádí, že v řízení postupoval i dle § 13 NOZ, tj. podle toho, že ten, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Jestliže Okresní soud v Domažlicích dovodil v pravomocném rozsudku shora uvedené skutečnosti, tj. že žalobkyně má nárok na úhradu 38 400 Kč, je nutné k uvedenému přihlédnout i v tomto řízení. 7. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 3 300 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Žalovaná se dostala se splacením svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, proto soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že ve věci postupoval podle ustanovení § 14b a. t., neboť soudu je známo, že žalobkyně u soudu podává obdobné žaloby, ve kterých specifikuje pouze výši dluhu, datum splatnosti a datum uzavření smlouvy. Je tedy na místě postupovat podle tohoto ustanovení.