17 C 80/2021-60 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce, jakožto výlučný vlastník nemovitých věcí - pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], se domáhal určení neexistence zástavního práva z důvodu jeho promlčení vůči žalovaným. Zástavní právo zajišťuje pohledávku ve výši 2 000 000 DM a je zapsáno v katastru nemovitostí pod sp. zn. [číslo]. 2. Žalobu směřoval proti oběma žalovaným neboť žalovaná č. 1 je v katastru nemovitostí zapsána jako zástavní věřitelka a žalovaný č. 2 je vlastníkem pohledávky zajištěné zástavním právem, přičemž tato skutečnost vyšla najevo v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalovaný č. 2 uplatňoval pohledávku zajištěnou zástavním právem vůči vedlejší účastnici. Žalobce vznesl, společně s vedlejším účastníkem, hmotněprávní námitku promlčení pohledávky a rovněž zástavního práva k výše uvedeným nemovitostem. Zajišťovaná pohledávka vznikla dne [1999] na základě smlouvy o půjčce s tím, že půjčka byla splatná kdykoliv na požádání věřitele. Splatnou se mohla poprvé stát dne [1999]. Konec promlčecí lhůty připadl na [2002], přičemž o zesplatnění půjčky bylo požádáno až 13 let od uplynutí promlčecí lhůty. Žalobce pak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy předmětným zástavním právem, neboť žalobce nedisponuje listinou, která by mohla být podkladem pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a bez rozhodnutí soudu není možné zástavní právo vymazat. 3. Žalovaná č. 1 se k věci nevyjádřila a z jednání se omluvila. 4. Žalovaný č. 2 uvedl, že žalobce, ani vedlejší účastník nikdy nenabídl smírné řešení případu, které by bylo možno akceptovat. Není možné, aby se pohledávka promlčena a celá věc měla být řešena v rámci rozvodového řízení. 5. Ze zástavní smlouvy ze dne [1999] soud zjistil, že vedlejší účastnice jako zástavce a žalovaná č. 1 jako zástavní věřitel uzavřeli zástavní smlouvu k zajištění pohledávky zástavního věřitele vůči zástavci podle smlouvy o půjčce ze dne [1999], a to k nemovitosti - pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], zapsaného na [list vlastnictví], katastrální území a [územní celek]. Zástavní právo bylo zřízeno pro pohledávky ze smlouvy o půjčce v celkové výši 2 000 000 DM. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne [1999]. 6. Ze spisu Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. [spisová značka] (žaloba, výslech žalované č. 1 před dožádaným soudem v Německu a výslech žalovaného č. 2) soud zjistil, že předmětná půjčka byla splatná kdykoli na požádání věřitele – žalované č. 1, tedy splatnou se mohla poprvé stát již [1999]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. č. st. 224, jehož součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku p. č. parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], katastrální území Klenčí pod Čerchovem je žalobce. K pozemku parc. č. st. 224, jehož součástí je budova [adresa], katastrální území Klenčí pod Čerchovem, je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch žalované [číslo]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [číslo] jako postupník a žalovaná [číslo] jako postupitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky - půjčky ze dne [datum], která byla poskytnuta vedlejší účastnici ve výši 2 000 000 DM. Žalovaná [číslo] tedy postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalovaného [číslo]. 9. Z úřední činnosti soud zjistil, že u zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení se žalovaný č. 2 domáhal po vedlejší účastnici uhrazení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o nárok vyplývající z ústní smlouvy o úvěru ze dne [1999], kterou uzavřela s vedlejší účastnicí žalovaná č. 1 a na základě této smlouvy dle tvrzení žalovaného č. 2 poskytla vedlejší účastnici částku 2 000 000 DM, tj. podle přepočtu 37 260 000 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalovaného č. 2 smlouvu citovanou v odstavci [odstavec] tohoto rozsudku. Vedlejší účastnice vznesla v tomto řízení námitku promlčení. Okresní soud v Domažlicích rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žalobu žalovaného č. 2 zamítl s odůvodněním, že dle tvrzení žalovaného č. 2 (tehdy žalobce) i žalované č. 1 (tehdy svědkyně) k uzavření smlouvy o půjčce došlo [1999] a půjčka byla splatná kdykoli na požádání věřitele, tedy splatnou se mohla poprvé stát již [1999] a nárok žalovaného č. 2 je promlčen a soud prvního stupně ani neměl za prokázané, že by platně vznikla smlouva o půjčce. Tento rozsudek byl potvrzen Krajským soudem v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Oba citované rozsudky nabyly právní moci dne [2019]. 10. V této věci jde o to, že žalobce se domáhá neexistence zástavního práva v důsledku promlčení, když je třeba vycházet z toho, že promlčení nároku je nutné posuzovat s ohledem na dobu, kdy nastala splatnost předmětných půjček podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ ObčZ“) a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“). 11. Podle ustanovení § 152 ObčZ zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. 12. Podle ustanovení § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Promlčení se řídí ustanovením § 100 odst. 1 ObčZ, podle kterého se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2, věta třetí tohoto ustanovení se zástavní práva nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. 14. Podle § 102 ObčZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 15. Podle § 170 odst. 2 ObčZ promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. 16. Podle ustanovení § 80 OSŘ se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 17. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že zástavní smlouva byla uzavřena dne [1999] k zajištění pohledávky žalované č. 1, jako zástavního věřitele za vedlejší účastnící jako zástavcem z titulu půjčky poskytnuté zástavním věřitelem na základě smlouvy o půjčce ze dne [1999]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [2015] žalovaný č. 2 jako postupník a žalovaná č. 1 jako postupitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky - půjčky ze dne [1999]. Tato půjčka byla splatná na požádání věřitele, tj. promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh, tj. dne [1999] Zástavní smlouvou bylo k nemovitosti - pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], k. ú. [obec], zřízeno zástavní právo k zajištění shora uvedené pohledávky. V současné době je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výrokové části rozsudku žalobce. 18. Žalobce, tak vedlejší účastník, vznesl námitku promlčení, to jak majetkového práva, tak práva zástavního. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy). V projednávané věci začala tříletá promlčecí doba zástavního práva zřízeného zástavní smlouvou ze dne [1999] běžet nejpozději dne [1999]. Vzhledem k tomu, že zástavní práva se nepromlčují - jak vyplývá z ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí ObčZ - dříve než zajištěná pohledávka, promlčelo se zástavní právo uplynutím promlčecí doby pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [1999] tj. [2002], případně [2003] (pokud by se právní vztah smlouvy o půjčce řídil zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nejpozději však [2009] – viz § 408 ve spojení s § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do [datum]). Žalovaný [číslo] podal žalobu na zaplacení částky 500 000 Kč až dne [datum]; toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Je zřejmé, že žaloba na zaplacení byla podána po uplynutí promlčecí doby. 19. Podmínkou pro vyhovění žalobě je v daném případě naplnění dvou podmínek, a to prokázání naléhavého právního zájmu na určení neexistence zástavního práva, respektive jeho promlčení a zánik zástavního práva. Z hlediska věcné legitimace je určující, zda žalobce a žalovaní jsou nositeli práv a povinností, jež jim podle hmotného práva náležejí, tedy zda žalobci náleží vlastnické právo k předmětu sporného zástavního práva, tedy k nemovitostem, ohledně kterých se domáhá určení, že nejsou zatíženy zástavním právem a zda žalovaní mají pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem. V daném případě je aktivní