17 C 9/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky po žalovaném ve výši 1 530 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 3. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem - tramvají, konkrétně linkou 10, provozovanou žalobkyní, aniž by uhradil jízdné. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 1x 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1x 1 500 Kč. 4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tím byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný dne [datum] využil ke své přepravě dopravní prostředek, tramvaj, linku [číslo]. Na výzvu osoby pověřenou dopravcem (žalobkyní) se neprokázal jízdním dokladem. O tomto bylo sepsáno hlášení, které žalovaný odmítl podepsat. 6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o přepravě osoby se přepravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, platí, že cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (odst. 6 citovaného ustanovení). 7. Podle článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek PID (metro, tramvaje, lanová dráha, autobusy, trolejbusy, plavidla) platí, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1500 Kč. Podle tarifu [název] integrované dopravy platného od [datum] (čl. III - Jízdné v systému PID) platí, že jízdenka pro jednotlivou jízdu činí 30 Kč. 8. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo uhradit jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné neuhradil, vznikla mu povinnost v souladu s citovanými ustanoveními zákonů, smluvních přepravních podmínek a tarifu uhradit jízdné ve výši 30 Kč a rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení ze žalované částky podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto žalobkyni náleží jistina ve výši 1 530 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně ode dne následujícím po dni, ve kterém byla uzavřena smlouva o přepravě a zároveň se žalovaný neprokázal platným jízdným dokladem, tedy po dni [datum]. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč podle § 14b advokátního tarifu, tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám advokáta žalobkyně.